Zápis ze schůzky členů RC Trutnov
konané dne 29. 6. 2015 v salonku hotelu Patria a na Stachelbergu za účasti 5 členů.
Přítomní členové: Jan Doubek, Richard Houdek se synem, Karel Javůrek s chotí, Vašek Němec se dvěma vnoučaty, Petr Sogel s manželkou
Zahraniční studenti: Ana Luisa, Nick
Omluveni: Richard Ferkl, Vašek Flandera, Robert Hradecký, Jarda Kužel, Jirka Malinský, Karel Rada, Martin Veselý, Michal Šubrt
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pátá červnová schůzka RC byla mimořádně zahájena již v 16.30 hodin v hotelu Patria. V úvodu budoucí president klubu Vašek Němec stručně informoval o nejpodstatnějších závěrech regionální schůzky nových vedení Rotary klubů, které svolal asistent guvernéra distriktu Petr Javořík do Liberce. Schůzky se spolu s Vaškem Němcem zúčastnil i pokladník našeho klubu Richard Houdek. Schůzky se dále kromě nového vedení v hostitelském RC Liberec, zúčastnili noví presidenti Rotary klubů Poděbrady, Hradec Králové a Pardubice. Při jednání v Liberci se presidenti zúčastněných RC dohodli na tom, že v průběhu roku každý klub zorganizuje jednu společnou schůzku pro členy ostatních RC v našem regionu. Náš klub by měl zajistit společné sjíždění Labe nebo Úpy na raftech. Na schůzce se dále diskutovalo poněkud problematické zřizování další funkce v Rotary klubech – tzv. výkonného sekretáře. Do konce roku 2015 bude dále třeba změnit právní formu existence jednotlivých klubů a vyřešit s tím související nové stanovy RC. Řešeny byly i některé další problémy klubů, ale k těmto záležitostem se nový president našeho klubu vrátí v některé z nejbližších schůzek v prvním pololetí nového rotariánského roku. V průběhu této pracovní části naší schůzky byla podávána večeře – pečené kuřecí stehno s vařenou zeleninou a koláč se šlehačkou. Vzhledem k tomu, že se další části schůzky již nezúčastnili oba naši zahraniční studenti, kteří budou 9.7. odlétat domů, naposledy se s nimi definitivně rozloučil za náš Rotary klub dosavadní president Petr Sogel. Asi v 17.30 hodin jsme se vydali na Stachelberg, kde naše pondělní schůzka pokračovala exkurzí na novou rozhlednu Eliška a prohlídkou zdejší vojenské hraniční tvrze. Průvodcem při této exkurzi byl náš bývalý člen RNDr. Mirek Kejzlar. Exkurze byla výjimečná tím, že ji pro nás zajistil mimo běžné návštěvní dny (a tím i bez dalších turistů) sám zakladatel družstva Fortys, které objekty na Stachelbergu spravuje. Jeho zasvěcený odborný výklad byl velmi zajímavý. Měli jsme štěstí i v tom, že bylo relativně velmi příznivé počasí bez obvyklého silného větru a s poměrně dobrou viditelností. Proto jsme si mohli ověřit, že fotografie s popisy okolních kopců a objektů, které jsou umístěny na horní plošině rozhledny, přesně kopírují nejbližší i vzdálenější okolní členité terény. Mirek nás nejprve seznámil s parametry a historií rozhledny, která nese jméno manželky krále Václava II., jejimž věnným městem byl Trutnov. U rozhledny je i Eliščina dřevěná socha. Z horní plošiny rozhledny, která je 21 metrů nad terénem a má charakter typické vojenské pozorovatelny, jsme se kochali pozorováním okolní krajiny. Viděli jsme nejen Žacléř či Dobrošov u Náchoda, ale i polské město Lubawku, Orlické hory a Kralický Sněžník. Po přechodu z rozhledny do tvrze nás Mirek nejprve nad plastickou mapou, znázorňující projekt plánovaných pevností, seznámil s tím, jak mělo celé hraniční opevnění vypadat. Po přechodu do podzemních prostor jsme pak viděli jakým způsobem se tvrz na Stachelbergu budovala a jak se podařilo nedokončenou stavbu postupně zpřístupnit veřejnosti. V loňském roce tvrz navštívilo kolem 20 tisíc návštěvníků. Všechny finanční prostředky vybrané na vstupném jsou využívány k dalšímu budování a vylepšování celého objektu, které vlastně po celých více než 20 let neustále probíhá. Náš průvodce dokázal zodpovědět i všechny dotazy návštěvníků. Když jsme ve vojenské tvrzi opět vystoupali po více než dvou stovkách schodů na povrch, čekala nás již poslední fáze exkurze – prohlídka malého plně vybaveného malého bunkru v blízkosti tvrze. Na závěr jsme poděkovali našemu fundovanému průvodci a kolem 21. hodiny se na parkovišti u silnice navzájem rozloučili.
