SPOLEČENSKÝ VEČER ROTARY 7. duben 2011
Dlouho připravovaný a očekávaný „denD“ jsem prožíval nejprve v obavách, abych se stihl včas dostavit na zahájení celé akce. Z neodkladného jednání na ministerstvu školství jsem přijel do Trutnova až po 19. hodině. Prakticky všichni aktivní členové našeho klubu byli již celé odpoledne zapojeni do plnění úkolů souvisejících se zajištěním výzdoby sálu, s rozmístěním stolů a s přípravou cateringu. Teoreticky připravované rozmístění stolů podle plánku dodaného ekonomkou UFFA se na místě samém ukázalo jako málo vhodné, a tak Petr Sogel s manželkou a dcerou přemístili desítky stolů a židlí tak, abychom se ve velkém prostoru při menším počtu hostů neztráceli. Kromě toho rozmístili na všechny stoly i tácky s občerstvením. Jejich heroický výkon těsně předcházel nástupu pozvaných do sálu. Menší problémy s ozvučením a poněkud opožděný příjezd kapely Professor Band z Prahy byly proti tomu již jen drobnými problémy. Obavy z malé účasti pozvaných hostů se naštěstí rovněž nenaplnily, a tak byl celý program zahájen pouze se čtvrthodinovým zpožděním. Ve svém úvodním vystoupení jsem z podkladů dodaných Pavlem Bezděkem především rekapituloval podíl našeho klubu na vybudování a úpravách zahrady Stacionáře pro tělesně oslabené a mentálně postižené klienty. Připomněl jsem i naše další aktivity z právě uplynulého roku. Tento výčet měl být hlavní motivací pro zde přítomné sponzory k dalšímu donátorství. Po mém zahajovacím projevu vystoupili se svým tanečním countryovým programem klienti Stacionáře pro zdravotně oslabené a tělesně postižené. Sledovat jejich nadšení z nacvičené taneční sestavy, kterou předváděli jednotně oblečeni v ušitých countryových krojích, bylo pro všechny přítomné velkým zážitkem. Sklidili zasloužené ovace, což je inspirovalo k přídavkům, takže předem regulovaná délka jejich vystoupení nebyla dodržena. Po tomto vystoupení následoval blok hitů dnes již klasické skupiny Beatles, na jejichž hudbu se specializuje pozvaná pražská skupina Professor Band. Její koncert jsem absolvoval na jedné privátní akci, kde jsem se přesvědčil o tom, že patří mezi naše přední revival skupiny. Po loňské zkušenosti, kdy náklady na hudební vystoupení skupiny Ládi Kerndla výrazně převýšily výtěžek z benefičního společenského večera, se mi podařilo prostřednictvím přítelkyně jednoho z hudebníků tuto výbornou skupinu za velmi příznivou cenu získat pro naši akci. V průběhu hudebního bloku se vytvořil prostor pro vzájemnou komunikaci účastníků a k prohlídce propagačních Rotary panelů v prostoru mezi oběma vchody do sálu. Před panely byly umístěny stoly s výrobky klientů Ústavu sociální péče Hajnice, které vytváří v chráněné keramické dílně v Oranžovém domě v Trutnově. Celá řada výrobků měla nespornou estetickou úroveň, a proto se prvotní prohlídka dekorativních předmětů velmi záhy změnila na zájem o nákupy, jimiž nakupující současně vyjadřovali charitativní podporu tomuto zařízení a jeho klientům. Nabídku a prodej keramiky zajišťovali samotní klienti z Oranžového domu pod dohledem vedoucí tohoto zařízení paní Kalkusové. Zájem o nákup brzy převýšil počet výrobků, a tak bylo už po pouhé hodince prodeje beznadějně vyprodáno.
První přestávku v hudební produkci využili účinkující ke konzumaci připraveného občerstvení v zákulisí. Na uvolněný parket nastoupil Karel Rada, který stručně seznámil s činností našeho klubu v oblasti služby mládeži. Přitom všem pozvaným hostům zdůraznil, že se dlouhodobé i krátkodobé výměny studentů netýkají jen dětí rotariánů, ale možnost vyslat své děti prostřednictvím rotary programů RYE (Rotary Youth Exchange) do zahraničí mají i další zájemci. Po úvodu tohoto bloku vystoupila se svou prezentací zaměřenou na roční pobyt v USA Anička Skalická. Svým zaníceným projevem a suverénním vystupováním, doprovázeným projekcí na plátno spuštěné nad podium, nesporně
přesvědčila všechny přítomné o vynikajícím přínosu RYE pro osobnostní rozvoj každého studenta, který se jej zúčastní. Po naší studentce vystoupila se svojí zpracovanou prezentací Anny Essex. Její milý projev v češtině (jen s malým „tahákem“v dlani) přijali všichni zúčastnění hosté s velkým porozuměním a stejně jako předcházející mladší českou studentku i poněkud ztrémovanou američanku odměnili za její výkon bouřlivým potleskem. Třetím vystupujícím byl mexický student Arturo, který v poněkud větším vypůjčeném saku omezil svůj projev na dvě věty, jimiž chtěl pouze pozdravit přítomné. Poměrně velké auditorium a více než stovka posluchačů vykonalo své a jindy poměrně suverénní Arturo příliš adaptace na češtinu neprokázal, takže Karel Rada musel jeho sdělení přetlumočit. Nicméně i Arturo byl za svou evidentní snahu odměněn potleskem.
Po vystoupení studentů požádal o možnost „řící pár slov“ přítomný starosta Trutnova Ivan Adamec, který převzal nad Společenským večerem oficiální záštitu. Ve svém vystoupení vyjádřil podporu rotariánskénu hnutí a jeho konkrétní pozitivní roli v podmínkách našeho města. Kladně hodnotil i význam Společenského večera, jako jednu z mála pozitivních akcí v současné složité ekonomické a politické situaci v naší zemi. I starostovo pozitivně laděné vystoupení bylo odměněno souhlasným potleskem.
Pak již opět následovala společenská zábava za hudebního doprovodu Professor Bandu a jeho další série písní z repertoáru skupiny Beatles. Jak se v průběhu večera ukázalo, vyhraněných příznivců uvedeného druhu hudby bylo poněkud méně, než jsem předpokládal. Proto se i nadšených tančících párů oddávajících se beatové klasice vyskytovalo na parketu méně, než při posledním swingově a jazzově laděném společenském večeru v podání Ládi Kerndla. Poněkud překvapivě chladnou odezvu publika vnímali i hudebníci, kteří nejčastěji vystupují v hudebně diferencovaných pražských klubech, kde hrají pro specificky orientované příznivce. Po mé dohodě s vedoucím Professor Bandu Richardem Markuzim zařadila skupina do závěru večera další část svého repertoáru a tak zazněly další „nebeatlovské“ světové i české hity z éry 60. a 70. let minulého století. Na tuto změnu repertoáru již zareagovalo podstatně více tanečníků, a tak i po stránce pohybového vyžití došlo k rozšíření počtu spokojených účastníků Společenského večera. Velmi spokojená odjela kolem půlnoci i pražská skupina, neboť při rozloučení od nás získala velmi zdařilý pamětní list, který zajistil Pavel Bezděk. List si skupina ihned pověsila na svoje webové stránky jako skvělou propagaci. Pozitivně hodnotil Společenský večer i bilancující pokladník našeho RC Richard Houdek – tak příznivý výnos benefiční akce - 48.000,- Kč jsme již několik let nezaznamenali. K propagaci našeho klubu přispěly především Trutnovinky, z jejichž elektronického článku jsou i všechny zde použité fotografie.
Polemika se dále vedla při srovnávání útulnějšího Národního domu s pompéznějším ale velkým Uffem a při porovnání drahého ale společensky vhodnějšího Kerndla s Professor Bandem. Názory členů RC se různily.
Hlavním bodem programu byla velmi zajímavá přednáška Karla Rady o jeho cestě do Jižní Indie a na Sri Lanku (Cejlon). Zajímavé osobní zážitky doplňovaly fotografie a filmy.
