Zápis ze schůzky členů RC Trutnov
konané dne 19. 9. 2016 v areálu Černé hory za účasti 6 členů.
Přítomní členové: Richard Ferkl, Robert Hradecký + manželka + obě dcery, Richard Houdek + manželka + syn, Karel Javůrek, Jarda Kužel, Vašek Němec ,
Omluveni: Honza Doubek, Vašek Flandera, Jirka Malinský, Karel Rada, Martin Veselý, Petr Sogel , Michal Šubrt
Hosté: někteří rodinní příslušníci
Inboundi: Fiona Skinner – USA a student z Taiwanu
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Třetí zářiová schůzka našeho Rotary klubu byla zasvěcena tradiční podzimní sportovně zaměřené aktivitě, kterou je koloběžkový sjezd z Černé hory. Již tradičně tuto akci organizačně zajišťoval Vašek Němec. Naší schůzky se prvně zúčastnil i druhý výměnný student z Taiwanu, který je v současné době v hostitelské rodině v Úpici. Odtud dojíždí na gymnázium v Trutnově. Oba inboundy do Jánských lázní přivezl Richard Ferkl. U půjčovny koloběžek (proti parkovišti u lanovky na Černou horu) jsme se všichni sešli již v 16.45 hodin. V Jánských lázních (na rozdíl od Trutnova) ještě nepršelo, a tak jsme zbytečně neotáleli a se zapůjčenými koloběžkami spěchali k dolní stanici lanovky. Po chvilce čekání jsme se lanovkou přepravovali nahoru na Černou horu. Silné poryvy větru občas zacloumaly s kabinkami, aby nás přesvědčily o tom, že nahoře bude hůř. Po vystoupení z houpačky s hrdým názvem Černohorský expres byla ve tvářích našich zahraničních studentů dobře patrná radost z toho, že mají konečně opět pevnou půdu pod nohama. Z budovy konečné stanice lanovky se jim ani moc nechtělo vyjet ven, neboť tam už jsme se reálně ocitli v zóně nízké oblačnosti s mlhou a teplotou těsně nad 5o C. Nebyl důvod ke zbytečnému otálení, a tak organizátor celé akce - Vašek Němec určil přibližné pořadí jezdců, přičemž sám sebe zařadil na závěr našeho koloběžkového konvoje. Pak už se celý koloběžkový peleton vydal po mokré silnici na cestu dolů. Čelo bezpečně ovládal Richard Houdek se svým synem. V bezpečné vzdálenosti je následovaly paní Hradecká a Houdková. Těsně za nimi sjížděli naši inboundi, které starostlivě jistil se záchranářskou výstrojí a výzbrojí Richard Fekl. Závěr peletonu tvořila trojice děvčat Hradeckých s jejich kamarádkou a Vašek Němec. Už po pár set metrech jsme se zbavili studených a vlhkých mraků, takže jsme při četných krátkých zastávkách mohli dobře sledovat dojezdy variabilních sestav, které si vždy připravila děvčata Hradeckých s jejich kamarádkou.
Zcela evidentně si koloběžkový výlet nejvíc užíval taiwanský student. Jestli to bylo tím, že podobné přírodní prostředí v jeho domovině schází anebo proto, že v jeho úpické hostrodině panuje nuda, se zatím nepodařilo pro jazykovou bariéru zjistit. Faktem je, že na všech fotografiích ze sjezdu Černé hory byl vždy jako jediný zachycen s rozzářeným úsměvem.
Díky prozíravě zvolenému teplému oblečení, kvalitnímu povrchu horské silničky a perfektně brzdícím koloběžkám si sjezd užívali i ostatní účastníci. Počasí nám nakonec přálo tak, že zcela v souladu s meteorologickou předpovědí skoro na půl minuty dokonce mračny pronikly sluneční paprsky. Bylo to tak překvapivé, že se tento úkaz nepodařilo fotograficky zachytit. Skvělá fyzická připravenost všech účastníků výletu měla dopad na vytvoření traťového rekordu – do cíle naší trasy jsme se přemístili podstatně dříve, než při předchozích sjezdech členů našeho Rotary klubu. Úspěšně jsme zvládli skoro stometrové závěrečné stoupání k silnici spojující Hoffmanovy boudy s Jánskými lázněmi. Bez nehod jsme i po této (tentokrát poněkud více frekventované) komunikaci dojeli nazpátek k půjčovně koloběžek u lanovkového parkoviště. Po předání našich vozítek jsme se přesunuli do sousedící restaurace, kde nám Vašek Němec zarezervoval dostatečný počet míst u stolu.
Objednat si přijatelný pokrm z jídelníčku, který byl jen česko-polsko-německý, pomáhaly velmi ochotně našim dvěma zahraničním studentům děvčata Hradeckých. V průběhu večeří doplnili naše řady ještě dva rotariáni, kteří předchozí sportovní část našeho výletu pro své vytížení nestihli absolvovat – Robert Hradecký a Jarda Kužel. Večeři i s nezbytnou následnou kávičkou jsme stihli do 19.45 hodin.
