Zápis ze schůzky členů RC Trutnov
konané dne 6. 2. 2017 v restauraci Karmela v Jánských Lázních za účasti 7 členů
Přítomní členové: Jan Doubek s manželkou, Robert Hradecký s manželkou a dvěma dcerami, Richard Houdek, Karel Javůrek s manželkou, Jirka Malinský,Vašek Němec, Karel Rada
Inboundi: Dean Lee, Fiona Skinner
Omluveni: Richard Ferkl, Vašek Flandera, Jarda Kužel , Petr Sogel
První únorová schůzka RC se uskutečnila v Jánských Lázních. Na programu schůzky bylo sportovní vyžití členů klubu spojené s upevněním přátelských vztahů mezi rotariány a jejich rodinnými příslušníky. Schůzky se s nadšením zúčastnili i oba naši zahraniční studenti. Organizátorem celé schůzky byl místní Past president Vašek Němec. Sraz všech účastníků byl v 16.45 hodin. Ve stanovenou dobu byl na místě srazu u půjčovny saní jen Honza Doubek s chotí, tedy člen RC s nejvzdálenějším bydlištěm. Ostatní účastníci naplánovaného sjezdu Černé hory na saních se stačili dostavit rovněž do 17.00 hodin. Zapůjčení saní a čelových svítilen proběhlo během několika minut, a tak jsme se mohli přesunout k budově se spodní stanicí kabinkové lanovky. Odjezd lanovky se poněkud opozdil, čímž vzniklo dost času na fotografování před mapou zdejšího lyžařského areálu i na prohlídku pohyblivého modelu původní kabinkové lanovky, který je instalován uvnitř budovy. V 17.30 jsme se již začali přepravovat lanovkou na vrchol Černé hory. Počasí bylo pro naši akci celkem příznivé, neboť bylo jen těsně pod 0o C a nefoukal ani vítr. Inverzní ráz počasí se projevoval v jasné obloze na vrcholu a nízké oblačnosti v nižších polohách. Po nenápadně značené sáňkařské dráze se nás vydalo celkem 12. Sjezd Černé hory na saních se stal naší tradiční každoroční zimní klubovou akcí již asi před 5 lety. Proto můžeme průběh jednotlivých sjezdů poměrně dobře srovnávat. Letošní sjezd byl poznamenán výrazně větší vrstvou sněhu, než v předchozích letech. Současně se projevila poněkud zanedbaná péče o kvalitu sáňkařské dráhy. Oba tyto vlivy způsobily, že trať, po níž jsme se tentokrát vydali, nebyla dostatečně zpevněná a saně se do neupraveného sněhu na řadě míst bořily. To negativně ovlivňovalo zejména rychlost sjezdu. Nedostatečné úprava sáňkařské dráhy a její značné využívání mělo za následek velkou nerovnost povrchu. V některých místech byly v cestě, až půlmetrové jámy, v nichž se někdy při pomalejší jízdě saně úplně zastavily a sáňkař je v důsledku setrvačnosti nechtěně upustil. Naštěstí se ani při těchto karambolech nikdo nezranil. Až v nejspodnější části sáňkařské trasy byl povrch sněhu upraven, čímž jsme si připomněli, jak jsme jezdili rychle a plynule bez kodrcání v minulých letech. Větší sněhová vrstva nám, na rozdíl od minulých let, umožnila dojet se saněmi prakticky až ke vchodu do budovy se spodní stanicí lanovky. Ti, kteří absolvovali předchozí sáňkařské sjezdy Černé hory, letošní sjezd posuzovali kriticky. Ti, kteří s námi sjezd absolvovali poprve, byli spokojeni a akci si pochvalovali jako zdařilou.
Po dojezdu jsme vrátili zapůjčené saně a čelové svítilny do Ski Rent Shopu a přesunuli jsme se do přízemí téže budovy, kde jsme měli zarezervovaná místa v restauraci Karmela. Tam jsme po předchozím sportovním výkonu doplnili tělesné tekutiny a objednali si večeře. Dalších cca 40 minut jsme využili k vylíčení strastí předchozí sportovní akce a k neformální přátelské diskusi. Až při konzumaci objednaných večeří jsme si připoměli, že i při loňské návštěvě téže restaurace byli nejspokojenější ti z nás, kteří zvolili jako hlavní chod pečenou kachnu se zelím a knedlíky. Ostatní dietněji laděné večeře nás přece jen tolik nenadchly. Nejmladší účastníci si doplnili jídelníček o mohutný zmrzlinový pohár, který v nich zmizel s rekordní rychlostí. Tím byli v druhé fázi naší společné akce spokojeni snad úplně všichni. Až v této závěrečné části doplnili naši početnou skupinu Jirka Malinský a Richard Houdek, kteří pro své pracovní zaneprázdnění nemohli absolvovat předchozí sportovní část našeho setkání, ale svou účast na klubové akci si nemohli nechat ujít.
