Druhá červnová schůzka se uskutečnila 13. 6. a byla nejen dosud nejmasovější vodáckou akcí organizovanou naším klubem, ale i významnou akcí k upevnění spolupráce a sounáležitosti mezi rotariány všech klubů Královéhradeckého kraje. Pozvánku na společný vodácký výlet po Labi akceptovali přátelé z RC Hradec Králové (6 účastníků v čele s Liborem Kičmerem), z RC Jičín (3 účastníci) a z RC Vrchlabí, které zastupoval Honza Doubek. Náš klub byl zastoupen Robertem Hradeckým (obě dcery + partnerka), Karlem Radou (s nejmladší dcerkou), Petrem Čermákem (se synkem), Richardem Houdkem (se synkem), a členy bez rodinných příslušníků - Pavlem Bezděkem, Václavem Němcem, Markem Skalickým a Karlem Javůrkem. Náš klub doplňovala ještě manželka nepřítomného „otce zakladatele“ paní Čevelová a naše inbound studentka - Anny Essex. Tradičním místem srazu účastníků z našeho klubu bylo parkoviště hotelu Adam, odkud jsme byli spolu s veškerou vodáckou technikou, výstrojí a základním proviantem převezeni mikrobusem do Dvora Králové, kde je na Hrubých lukách pro CK Klíč Marka Skalického obvyklý vstup do Labe. Účastníci z dalších RC na místo srazu dojížděli automobily. Přesto, že hlavní organizátor Marek Skalický všem příjezd k místu srazu popsal vč. souřadnic pro GPS, někteří z přihlášených rotariánů trochu bloudili po okolí. Vzniklé časové rezervy využili přítomní rotariáni nejen k přípravě raftů a vhodného oblečení, ale i k prvním neformálním rozhovorům a předávání informací o činnosti a životě v jednotlivých klubech. Když dorazili i poslední přihlášení opozdilci, seznámil Marek všechny účastníky s organizací výletu. Dále došlo k rozdělení účastníků na jednotlivé posádky a pak si již kapitáni jednotlivých raftů postupně provedli přesun svých plavidel na hladinu Labe. Srpnové deště zajistily dostatečný průtok vody a tak se konvoj čtyř raftů pod vedením zkušených kormidelníků vydal na poměrně svižnou jízdu. Mělčí části koryta řeky a místa nejintenzivnějšího proudu ve svém malém kajaku ještě před rafty zjišťoval Marek a všem pak předával tyto důležité informace tak, aby plavba po Labi probíhala zcela bezpečně a bez problémů.
Díky dokonalé organizaci a zkušenostem kormidelníků probíhala plavba všech čtyř raftů jako po másle. Poměrně teplé počasí a zdravý tělesný pohyb si vyžádaly věnovat zvýšenou pozornost dodržování pitného režimu. I s touto podmínkou úspěšné plavby samozřejmě hlavní organizátor plavby počítal a k životně důležitému cestovnímu proviantu připojil nezbytný soudek vychlazeného piva z trutnovského pivovaru. Po první půlhodině plavby se tedy, s ohledem na výše uvedené okolnosti, musela zařadit tzv. „picí přestávka“. Role výčepního se zkušeně ujal vrchlabský Honza Drábek. Marek nezapomněl ani i na děti a řidiče, takže k dispozici pro tuto nepočetnou skupinu byla i nabídka několika druhů nealkoholických nápojů.
Po nezbytném občerstvení se všechna plavidla dala opět do pohybu. Poměrně slušný proud Labe nevyžadoval od veslařů mimořádné fyzické úsilí, a tak i v raftech s větším podílem dětského osazenstva plavba poměrně rychle pokračovala. Nedaleko za Žírčí bylo vytipováno místo na břehu, kde se mohla uskutečnit další, tentokrát „svačinová přestávka“.
Mírně zvýšená hladina řeky neumožnila využít vodáky tradičně používanou poměrně prostornou mělčinu, a tak bylo zvolené místo tvořeno nevelkou plochou uprostřed svažitého břehu asi dva metry nad hladinou Labe. Děti a několik členů mužské části výpravy vyhledali a nasbírali na horním úseku svahu dostatečnou zásobu suchých větví a na rovné plošince mohl být rozdělán ohýnek. Na něm se postupně opékaly přivezené párky a klobásky z tradičního zdroje uzenářství Šrol.
Malý prostor kolem ohně neposkytoval příliš místa pro opékající, takže příprava teplé svačiny musela probíhat v několika etapách. První přišly na řadu děti, a až po nich postupně i dospělí účastníci expedice. Náročná příprava svačiny se zejména dětem líbila a proto se i v konzumaci párků doslova předháněly a ani trochu se nezadaly s dospělými. Tak se podařilo poměrně snadno několikakilogramovou zásobu proviantu v krátké době zlikvidovat. Vzniklý časový prostor při čekání na uvolnění místa u ohně využívaly posádky k odpočinku a posezení v zakotvených raftech. Čepování piva z přepravovaného soudku nebylo na rozdíl od opékání uzenin prostorově omezováno, a tak bylo posezení u piva dále účelně využito k přátelským diskusím a vzájemným kontaktům mezi rotariány ze všech čtyř RC našeho kraje. Po dokončení občerstvení se všechny posádky opět sešly na svých plavidlech a vydaly se na poslední část naší vodácké trasy. Jejím konečným cílem byl Šporkův mlýn před Kuksem. Krásné slunečné počasí nás neopustilo ani v této fázi společného vodáckého výletu.Personál restaurace Šporkův mlýn připravil na přilehlé louce pro naši velmi početnou výpravu nejen dostatečný počet míst u stolů, ale i přiměřený počet porcí čerstvě grilovaných skvělých drůbežích a vepřových steaků. Nechyběl kopec zeleninového salátu a nejrůznější nápoje.I v této fázi našeho vodáckého výletu se našel čas na vzájemné diskuse a poznání.Po závěrečné kávičce a nezbytných nápojích se účastníci jen obně přemlouvali k tomu, že doba pokročila a nastal čas k návratu.
Do vzájemné komunikace se příliš nezapojila pouze naše výměnná studentka Anny Essex, která se již v duchu připravovala na blížící se zpáteční cestu domů do Oregonu v USA. Snad i naše dnešní zdařilá akce přispěje k pozitivnímu hodnocení roku strávenému v našem trutnovském RC. Západ slunce ukončil oficiální část akce zaměřené na hlubší poznání mezi přáteli ze sousedících Rotary klubů našeho distriktu. Následovala již jen doprava účastníků do Dvora Králové, kde měli přátelé z ostatních RC svoje vozidla, a dojezd našich účastníků do Trutnova.
