Zápis ze schůzky členů RC Trutnov
konané dne 26. 2. 2018 v restauraci Karmela v Jánských Lázních za účasti 5 členů.
Přítomní členové: Honza Doubek s manželkou a vnukem, Richard Houdek, Karel Javůrek, Vašek Němec s vnukem, Karel Rada,
Omluveni: Richard Ferkl, Vašek Flandera, Robert Hradecký, Jarda Kužel, Jirka Malinský, Petr Sogel
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Třetí únorová schůzka Rotary klubu Trutnov se uskutečnila v restauraci Karmela u parkoviště lanovky na Černou horu v Jánských Lázních. Této tradiční sportovní schůzky, zaměřené na osmý ročník sjíždění Černé hory na saních, se zúčastnil letos rekordně nízký počet účastníků. Přestože bylo pro rotariány a jejich rodinné příslušníky v půjčovně u lanovky předem Karlem Radou zarezervováno 14 saní, nakonec jsme vystačili s pěti. Důvodem velké absence byla kromě obvyklých pracovních důvodů, neúčast rodiny presidenta RC, zdravotní indispozice dcerek Roberta Hradeckého a s tím spojená neúčast obou našich zahraničních studentek, v neposlední řadě cesta rodiny Petra Sogela do Barcelony.Oproti tomu náš přespolní člen Honza Doubek nahradil svou pooperační zdravotní indispozici přibráním dosud nejmladšího účastníka našich sáňkařských sjezdů, svým sedmiletým vnukem, o něhož se vzorně starala Hon
zova manželka, zatímco Honza nám obětavě držel místa ve vyhřáté restauraci Karmela. Letošní sáňkařské sjíždění Černé hory bylo raritní i klimatickými podmínkami. Dosavadní rekord aktuální teploty na konečné stanici lanovky byl -10o C, jehož jsme dosáhli hned při prvním sjezdu v roce 2011. Tentokrát jsme jej velmi výrazně překonali o 7o dosaženou teplotou -18o C. Všichni účastníci naší tradiční akce se ovšem ani touto poměrně nízkou teplotou nenechali zaskočit a jako zkušení horalé akci zvládli v kvalitním mrazuodolném oblečení bez jakýchkoliv omrzlin či prochladnutí. Nízká teplota měla pouze vliv na velmi krátké zastávky na trati, takže jsme tím jednoznačně dosáhli našeho dalšího rekordu v mimořádně rychlém sjezdu celé sáňkařské trasy. Celé sjíždění Černé hory nám netrvalo ani 20 minut. Zásluhu na našem rychlostním rekordu měla i skvěle upravená sáňkařská dráha, nedávno upravená rolbou. Na zmrzlém sněhu byla tenká vrstvička prašanu, což usnadňovalo poměrně snadné změny směru v každé průjezdní rychlosti. Skvělé sněhové podmínky zřejmě zlákaly i partnerskou dvojici mlaďoučkých sáňkařských instruktorů z půjčovny saní k tomu, aby se s námi také projeli. Před najetím na sáňkařskou trasu se nám dokonce snažili radit, jak máme saně řídit, ale když viděli s jakou bravurou sjíždíme, začali se raději sami věnovat rychlostnímu sjíždění a vzájemnému předjíždění. Poněkud projasněná obloha ve spodních partiích Černé hory a naše dosahovaná rychlost tentokrát učinily z obvykle nezbytných čelových svítilen naprosto zbytečnou rekvizitu. Proto jsme je mohli odevzdat spolu se saněmi na zadním parkovišti za spodní stanicí lanovky prakticky nevyužité. Následně jsme hned přešli do restaurace, kde na nás již čekal usměvavý Honza Doubek, jemuž manželka s nadšením vylíčila, proč jsme ho nechali jenom tak krátkou dobu o samotě. To už se k nám připojil i vnuk Vaška Němce, pro něhož je sáňkování na horských svazích běžnou zábavou. Při doplňování tekutin a objednávce večeří jsme také trochu pracovali. Vašek Němec nás informoval o své dohodě na schůzce s novým ředitelem Krnapu, která se uskuteční až 9. dubna. Na týž termín dojedná exkurzi do jednoho ze dvou vrchlabských pivovarů Honza Doubek. Karel Rada potvrdil změnu hostitelské rodiny Grace na příští týden. Karel Javůrek má již několik jmen dobrovolníků nominovaných na ocenění, v této souvislosti přislíbil Richard Houdek projednat s poděbradským Janem Machálkem zhotovení cen pro vyznamenané. Podle Richarda dosud nedodanou fakturu na úhradu poplatku pro Distrikt 2240 se pokusíme dohledat v dříve došlé e-mailové poště. Petr Javořík nám poslal podrobnosti k organizace dětského štafetového maratonu – případnou realizaci projednáme na nejbližší schůzce s potřebnou větší účastí našich členů. Stejně projednáme i aktuální podnět na humanitární sbírku, který zasílal e-mailem Vašek Flandera. Po této pracovní části schůzky se podávala večeře. Při ní jsme využili pozitivní zkušenosti z předcházejících návštěv této restaurace. Většina z nás si proto popřála grilované kachní stehno se zelím a bramborovými i houskovými knedlíky v malém pekáči. Na večeři jsme si pochutnali, ale i ostatní strávníci s hamburgry nebo pstruhem či uzeným jazykem si večeři pochvalovali. Jídla bylo navíc i poměrně velké množství, takže jsme si odpustili obvyklou „sladkou tečku“. Pozdní doba a nutnost uložit nejmladší účastníky včas do postele vedla k tomu, že jsme brzy po 20. hodině schůzku ukončili a přepravovali se auty do svých domovů.
