Rotary klub České Budějovice - Hotel Zvon
Náměstí Přemysla Otakara II. 28, České Budějovice, 370 01
Schůzku zahájil v 19.00 hod. prezident Jaromír Talíř. Hosté: Jan Ciglbauer, historik
Schůzku uvedl J. Talíř citátem A. Saint-Exuperyho „Chceš-li porozumět lidem, přestaň poslouchat, co říkají. Řeč je pramenem nedorozumění mezi
Připomněl dále, že na den 11. listopadu připadlo 101. výročí konce první ●
Prokop Mojmír lidmi“. Aktivní člen (33)
světové války (pročež se tento den slaví jako „Den válečných veteránů“). A na
den 14. listopadu připadá rovněž 101. výročí první schůze Revolučního
národního shromáždění konané v Rudolfinu. Jednání zvolilo T. G. Masaryka prezidentem a Karla Kramáře předsedou vlády. A samozřejmě též J. Talíř o
připomněl nadcházející třicáté výročí pádu komunismu v ČSSR. Regulárie:
● Halla Tomáš
● Hanzlík Pavel
J. Brůha připomněl žádost/návrh jihlavského klubu podílet se s nimi na uspořádání letního kempu (Vysočina na kole a jižní Čechy v raftu ?). Po diskusi bylo dohodnuto pozvat (dosud nezávazně) zástupce jihlavského klubu k nám; J. ●
Brůha se operativně dohodl s P. Tomanem z RC Jihlava (hlavní organizátor kempu), že přijede příští středu (20. 11.) na naši schůzku.
D. Řezníček sdělil, že mluvil s Alešem Hazukou, novým ředitelem Jč.
vysílání České televize a sondoval, zda by neměl zájem stát se naším členem;
to asi ne (malé děti), ale může nám být mediálně prospěšný. ●
P. Hanzlík zmínil, že mluvil s Hubertem Roissem (RC Freistadt), jenž přislíbil účast cáhlovských na našem předvánočním setkání na Arpidě (18. prosince ?).
Vl. Kojan tlumočil pozvání pí. Mgr. Thámové na předvánočním koncertě
● Šíma Jan
● Talíř Jaromír
v Thoma Juraj ● Timr Martin
Trsek Jan
Mendíků v DK Metropol konaný u příležitosti 30. výročí založení tělesa. ●
Případní zájemcové spojte se urychleně s Vl. Kojanem (zbývá prý pár posledních biletek).
M. Timr sdělil, že na příští schůzku přinese návrh pozvánky na příští rotariánský bál. Zároveň sdělil, že potkal pí. Štochlovou, která prý počítá i v tomto (rotariánském) roce s přípravou polonézy (a Vl. Kojan doplnil, že prý se jeho studenti již těší).
Prezidenta elect Vl. Kojana jistě potěšila zmínka, že do vánoc musí připravit složení výboru klubu pro příští rotariánský rok. V té souvislosti bylo zmíněno, že se chystají prezidentské volby (tedy zatím jen rotariánské), pročež J. Talíř vyhlásil, že přijímá návrhy na kandidáty těchto voleb.
T. Halla připomněl fotky do chystaného letáčku našeho klubu. Pro ty, kteří dosud nesplnili svůj závazek (asi nemaje doma žádný optický přístroj), vyhlašuje focení a sice v jeho kanceláři pod šikmou věží (Družstevní 7) ve dnech 26. a 27. prosince.
Mee&ng: středa 19:00 hod, Hotel Malý pivovar, ulice Karla IV. č. 8-10, České Budějovice Číslo účtu: 283 293 885/0300
Vavroch Frant. ● Voříšek Martin
v Zahradník Jan ● Zenkl Lumír
Účast: 48.5 %
přítomen o omluven
v výjimka
Čestný člen (4) Čapek Jiří
Domin František ● Filla Jiří
v Baláž Roman
Bárta Roman
Brož Adam ● Brůha Jiří
Budovič Jan Fantyš Pavel Fencl Petr
Chmel Petr Jandík Vladimír Jochman Mil.
● Kazil Antonín o Kočer Ivan
Kojan Vladimír
● Krejcar Eman
Krejčů Aleš
● Kubeš Jan
o Kubíček Leoš
o Peřina Vladimír ● Puffer Bohumír
Řezníček David Syllaba Jan Šalda Petr
Přednáška: Jan Ciglbauer – Osudy českobudějovických židů
První dvě židovské rodiny se usadily v Českých Budějovicích dík privilegiu Jana Lucemburského v roce 1341. V roce 1364 povolil Karel IV. usídlení dalším třem židovským rodinám. Židé nesměli vykonávat řemesla a proto se živili převážně obchodem a půjčováním peněz (peníze si od nich půjčoval i Jan Žižka – poznámka LZ). S výjimkou pogromu na židy v roce 1505 (na základě falešného obvinění z rituální vraždy chlapce v Dolním Rakousku, při kterém bylo 20 židů včetně žen upáleno či utopeno) bylo soužití židů s křesťany v Budějovicích až do druhé světové války vcelku klidné. Žili především v Židovské ulici (dnes část ulice U Černé věže). Po roce 1848 se mohli židé usazovat svobodně. V roce 1862 žilo v ČB 250 židů, v roce 1890 jich bylo 969 a nejvíce (1423) v roce 1925. V roce 1888 byla postavena novogotická synagoga vyhozená do povětří na rozkaz německého starosty F. Davida v roce 1942 (v Krumlovských alejích na místě pozdějšího Stavoprojektu). Dík protižidovským omezením a náladám poklesl počet židů v ČB v roce 1942 na 660 (zejména dík jejich emigraci). Lví podíl na tom měl agilní gestapák Willi Steinmann. Židovská apokalypsa vyvrcholila v dubnu 1942, kdy bylo 900 židů (z celého okresu) soustředěno v budově štítkárny v Průmyslové ulici, odkud byli odesíláni transporty. Válku přežilo cca pouze 30 českobudějovických židů. Nejvíce jich bylo usmrceno v Lublinu (235), Varšavském ghettu (135), v Osvětimi (94) a v Terezíně (79). Po vzoru jiných měst jsou i v Budějovicích do dlažby chodníků usazovány „kameny zmizelých“; letos v září jich bylo osazeno 11 (a 1další v České ulici již dříve), například prof. Rudolfu Ferdovi, českobudějovickému rabínovi (1889 – 1944) v Mánesově ulici. 5 jich je v ulici U Tří lvů a 5 v ulici Krajinské.
Schůzka končila ve 20.30 hod.
Příští pravidelná schůzka: 20. listopadu
s přednáškou: „Prezentace loňských vyjedších výměnných studentů“
Zapsal: Lumír Zenkl
