Přednáška a diskuze na historické téma
Michal Soukup nám nastínil pohled současné historie na počátek doby temna na příkladu luterského kostela v Hrobu poblíže Teplic. Dotkl se i doby temna, kdy diskutoval několik mýtů, které přinesla obrozenecká doba svým pohledem na historii.
Rozkvět města Hrobu před třicetiletou válkou je spojen s nebývalým rozmachem hornictví. Těžilo se zde stříbro, kamenec a hnědé uhlí. Od českých panovníků dostal Hrob v l. 1567, 1577, 1590 a 1595 řadu výsad. Havíři přicházeli do hrobského revíru převážně ze sousedního Saska. Sebou si přinášeli i svoji víru, reformační myšlenky Martina Luthera.
Horlivost evangelických kazatelů, nedostatek kněží na katolické straně, čilý styk se Saskem, příklon okolních majitelů panství k reformaci a v neposlední řadě velká příbuznost se starým pevně zakotveným utraquismem, to vše působilo společně a přivádělo do řad tzv. "české konfese", jak se nové učení jmenovalo, stále nové příznivce. Počet katolických měšťanů v Hrobě klesl v této době na pouhé 4 rodiny.
V r. 1580 přešlo osecké panství na pražské arcibiskupství. K vážným sporům mezi katolickou vrchností a hrobskými měšťany došlo až za arcibiskupa hraběte Karla z Lemberka. Spor se vyhrotil v otázce způsobu svatého přijímání. Hrobští se obrátili se stížnostmi na protestantské stavy v Praze a na defenzory. Všude byli ochotně vyslyšeni a podpořeni.
V r. 1609 vydal císař Rudolf II. Majestát, zaručující náboženskou svobodu. Na jeho základě přistoupili měšťané v září r. 1611 ke zbudování vlastního kostela na obecní parcele za radnicí. Náklady na stavbu dosáhly 3000 kop míšeňských grošů a přispěli na ni hrobští měšťané a další dárci z okolí. Kamenný kostel o poměrně skromných rozměrech 11,3 x 8,4 m se skládal z chrámového prostoru uzavřeného polokruhovým presbytářem. Do kostela se vstupovalo kamenným portálem na Z straně, nad nímž se vypínala jednoduchá věž. Klenutý strop chránila střecha s šindelovou krytinou. Po dokončení stavby v r. 1614 proběhlo v kostele první kázání, na které se dostavilo prakticky celé město.
V německém Freibergu byly objednány dva zvony o váze 6 centnýřů. Pravděpodobně však nebyly nikdy dodány, protože byl kostel 27. září 1614 na rozkaz arcibiskupa Jana Lohelia uzavřen a zapečetěn. Nesměl být používán do té doby, než bude vše zákonně podloženo. V té době měli již hrobští občané stálého protestantského pastora Christophera Ludera, který byl 2. listopadu 1614 na příkaz oseckého hejtmana Maüseköniga z města vykázán. Místo něj byl přijat farář doporučený vrchností. Dne 14. listopadu poslali měšťané defenzorům do Prahy stížnost, že arcibiskup násilím zapečetil jejich nový kostel a poručil jim chodit do katolického. Žádali o ochranu a otevření svého nového kostela. Defenzoři přislíbili projednání věci s arcibiskupem, ale zároveň měšťanům radili, aby zatím konali bohoslužby na jiném místě a nerozkmotřili se s vrchností. Spor definitivně rozhodl král Matyáš, když oznámil, že poddaní nemají právo stavět si kostely dle vlastního uvážení. Hrobští se ještě nějakou dobu snažili o zvrat, ale v době, kdy se katolická strana chystala k rozhodnému útoku proti nekatolíkům, neměli šanci.
Postoj arcibiskupa Lohelia se radikalizoval, až se rozhodl pro rázný krok a 11. prosince 1617 vyslal do Hrobu oseckého hejtmana s ozbrojeným oddílem a nechal protestantský kostel do základů zbořit. Krovy daroval katolickému faráři na otop a stříbrný kalich spolu s oltářem, zpovědnicí a mosaznou krytinou věže věnoval katolickému kostelu. Arcibiskup nařídil zřízení nové městské rady, která musela podepsat mimořádně tvrdý revers a slíbit věrnost a poslušnost vrchnosti.
Toto násilí bylo poslední kapkou, kterou přetekla trpělivost protestantských stavů. Důsledky byly katastrofální: stavovské povstání, třicetiletá válka a následná rekatolizace.
Teprve Toleranční patent císaře Josefa II. ze dne 13. října 1781, kterým byla protestantům v rakouských dědičných zemích přislíbena svoboda náboženských obřadů, umožnil navázat na první protestantský kostel a usilovat o výstavbu nového. Ten byl postaven v l. 1900-1902 za značného přispění protestantů z Německa. Základní kámen byl symbolicky položen 12. prosince, tj. v den výročí zboření kostela a stal se analogií bájného Fénixe. Jedná se o evangelický kostel "vzkříšení" v Rybniční ulici.
Základy zbořeného kostela, které jsou reformační památkou, byly 296 let zapomenuty. Teprve v létě r. 1913 byly nalezeny a za dozoru místního podnikatele pozemních staveb Zikmunda Loose odkryty a v 60. letech 20. stol péčí Městského národního výboru v Hrobě zabezpečeny a upraveny.
Převzato ze zdroje: http://www.toulkypocechach.com/lokalita.php?interni_nazev=hrob
