Úvodní slova zazněla ústy prezidenta RCM Jiřího Bureše, kdy krátce a výstižně představil přítomné členy Rotary Clubu Most. Dále sekretář guvernéra Rotary Distrikt 2240 Milan Machovec a Bořek Valvoda provedli přivítání Kateřiny Moravcové.
Na počátku videokonference se Kateřina Moravcová krátce zmínila o svém osobním životě, kdy vystudovala litvínovské gymnázium, politologii v hebrejštině v Izraeli, žila v kibucu, kde studovala jazyk a absolvovala rozdílové zkoušky, aby jí byla uznána maturita, absolvovala magisterské studium, byla dopisovatelkou Respektu, Týdne, Novin, BBC, zahraniční redaktorkou časopisu Týden, v roce 2003 se stala zaměstnancem ministerstva zahraničí se specializací pro Blízký Východ, Turecko, od roku 2018 je zástupkyní velvyslance ČR v Tel Avivu, má dvě děti ve věku 7 a 10 let.
Na téma epidemii koronaviru v Izraeli se vrátila časově o rok zpět. V Izraeli proběhly tři tvrdé lockdowny. Při prvním lockdownu se nesmělo vycházet více než 100 metrů od bydliště, trval od poloviny března do poloviny května 2020. Při druhém lockdownu se nesmělo dále než 500 metrů a při třetím ne dále než 1000 metrů od místa vašeho bydliště. Přičemž policie důsledně tato nařízení kontrolovala. Existovaly ovšem osoby, které byly uvedeny v tkzv. Seznamu profesí kritické infrastruktury, které se volně mohly pohybovat, ovšem s příslušným potvrzením. Děti v lockdownech nechodily ani do mateřských školek. Vyjímku měly děti do 4 třídy základní školy, ty do školy mohly. Ovšem děti od 5. třídy nebyly od března 2020 dodnes ve škole, protože zde platí zásada, že děti od 5. té třídy mohou být doma samy. Vláda předala části izraelské armády (logistika týlu) veškeré trasování v trasovacích centrech a provádění testování. Dnes se testuje 100.000 testů denně.
Reakce společnosti na vyvolanou krizi je dána mentalitou národa, když nastane krize, musíme se rychle přizpůsobit. Lidé se umí rychle rozhodovat a umí přijímat zodpovědnost. Například se stává, že při propagované soběstačnosti národa není dva měsíce v roce máslo, protože izraelské krávy méně dojí.. Izraelec si řekne - to je to, co mám či nemám k dispozici, ale i s tím musím zvítězit. Izraelci tedy relativně zdravotní krizi přijali a naučili se nařízení respektovat. Jistě že ne všichni. Ultra ortodoxní a arabská část národa měla problémy. Problémem bylo třeba jen tyto menšiny o věci informovat. To bylo dáno tím, jak informace tyto menšiny přijímají. Vláda musela zajistit třeba auta s ampliony, poslat lidi, aby vylepovali plakáty, lidi, aby přesvědčili rabíny. To bylo citlivé zejména i u arabské části obyvatelstva, která je podezřívavá a je těžké ji přesvědčit.
Izraelská vláda v létě 2020 vyhodnotila, že očkování bude tím pravým řešením a začala vyjednávat s výrobci vakcín. Její pozice nebyla jednoduchá, neboť z pozice 9,5 milionů obyvatel byla malým odběratelem vůči firmám vyrábějícím vakcíny pro celý svět. Ale začala vyjednávat včas, tedy brzo a této skutečnosti uzpůsobila i vynaložené finanční prostředky.
V Izraeli jsou 4 zdravotní pojišťovny. Každá zdravotní pojišťovna má pouze své lékaře, své laboratoře, své kliniky. Není to tedy jako v ČR, kde lékař, klinika, laboratoř dělají výkony pro různé zdravotní pojišťovny. Očkování tedy provádějí zcela pojišťovny. Zakrátko vyrostly stany a v nich se očkování provádí. Vše je maximálně digitalizováno a tak snadno chodí informace od pojišťoven k pojištěncům.
Dnes je 3.5 milionů lidí očkováno a 2.5 milionu lidí má obě dávky. Očkováni jsou lidé od 16 let výše a těhotné ženy. Vzhledem k současně nebezpečné britské mutaci jsou očkovány i děti od 12-16 let po doporučení lékaře. Dá se říci, že ti, kdo očkováni být chtěli, očkováni jsou. Jistě jsou také ti, kteří otálejí. Proto se hledá cesta, jak je přimět očkování přijmout. Zanedlouho budou otevřena nákupní centra, bazény, restaurace, ale jen pro očkované. Tím se zvýši motivace lidí nechat se očkovat. Někteří zaměstnavatelé motivují své pracovníky k očkování tak, že bez očkování nutí tyto co dva dny absolvovat testy, že jsou zdrávi a testy se navíc zpoplatňují.
K otázce Rudolfa Kašpara kolik procent je ve společnosti ortodoxních židů a jejich život v době koronakrize zní odpověď, že ultra ortodoxních židů je asi 10 % populace. Toto procento narůstá, protože mají hodně dětí. Tato skupina obyvatel si žije ve svém světě. Ale třeba válka změnila tuto společnost tak, že si pořídili rádio (nálety). A také současná koronakrize mění jejich zvyklosti, pořizují si internet. Dívají se na armádu jako nositele zla a sionismu, ale armáda jim dnes roznáší jídlo a to v současné napjaté atmosféře, kdy prakticky průměrná taková rodina žijící v lockdownu v bytě 2+1 s 12 dětmi bez vycházení nutí přehodnotit své názory třeba na armádu. Bez zajímavosti není ani fakt, že mladé ženy z této části společnosti se velmi dobře zapojují v Hitec společnostech. Mají trénovaný mozek z nabiflovaných náboženských textů, rychle se učí, nekouří, neztrácejí čas rozebírání seriálů, protože na to nekoukají a pracují celou vymezenou pracovní dobu. Akorát mají hodně dětí, takže společnosti často berou na jednu pozici dvě takové ženy.
K otázce Rudolfa Kašpara na izraelsko-palestinský konflikt v době koronakrize zní odpověď, že v současné době jsou obě strany spokojené s dosaženým status quo. Na jedné straně však lze očekávat jisté turbulence, neboť na palestinské straně se očekává generační výměna a na straně druhé panuje jistá pohoda po provedených dohodách se sousedy (Spojené arabské emiráty, Bahrajn aj.) iniciované Trumpem-Netanjahu, neboť společným nepřítelem se ukazuje šíitský Irán s hybridními konflikty kolem svých hranic. Obecně si lidi váží Palestinců, co by kultivovaných a vzdělaných lidí. I v době lockdownu dojíždí 60.000 stavebních dělníků z Palestiny pracovat do Izraele. Za normálního stavu je to 300.000 dělníků.
K otázce Milana Machovce jak se dívá člověk v Izraeli na EU a zbytek světa Kateřina Moravcová uvedla, že ambivalentně. Do Evropy se jezdí za bezpečím, mírem a nakupovat. Každý izraelský školák ví, že jim ČR pomohla v roce 1947 se získáním kvalitních zbraní a tím vyhrát válku. Ale EU nemají v oblibě. Zdá se jim stará, pomalá, nezajímavá a s předsudky. Pro ně je zajímavější Asie či USA. Chápou, že v EU jmenovitě v ČR vyhřezly strukturální problémy a ty se dnes projevují s řešením koronakrize. Neusmívají se nám, ale chápou situaci.
K otázce Bořka Valvody, zda rozpory vláda kontra opozice dobře známé v ČR probíhají také v Izraeli odpověď zní, že 23.3.2021 proběhnou volby a tak jistě opozice má podobné tendence jako v ČR, v Izraeli specificky staví na tom, že premiér nezasáhl tvrději proti nedodržovatelům opatření, že zavřel nákupy, že čelí probíhajícímu soudnímu stání v roli obžalovaného.
Na otázku Jana Gaislera zda se naší představitelé poučují z úspěšného řešení zdravotní situace v Izraeli zní odpověď, že ano, sama Kateřina Moravcová absolvovala desítky videokonferencí s čelnými představiteli vlády ČR např. Prymula, premiér, konzultace se zástupci Armády ČR a podobně. Ovšem mnohé zkušeností jsou nepřenosné. Je to dáno tím, že v Izraeli je plně digitalizována státní správa tak jako zdravotní pojištění. To platí o vyhledávání informací i přenosu informací od státu či zdravotních pojišťoven k lidem.
Na otázku Antonína Brinzanika jaký je vztah Izraelců k izraelským Arabům, dále vztah k Beduínům a vztah k Drúzům lze říci, že se vzájemné vztahy začaly zlepšovat, celkově je znát tento posun od doby arabského jara, přece jen se jim vede v Izraeli lépe než v domovině. Izraelští Arabové pracují v Izraeli jako lékaři, zdravotní sestry a takto je na ně i pohlíženo. Všeobecně proočkovanost těchto skupin je nižší, je třeba s nimi více komunikovat. Drúzové si v lockdownu nedokázali odříci svatby s mnohasty hosty.
Na otázku Antonína Brinzanika, zda je Kateřina Moravcová již očkována pro koronaviru a jak to probíhalo odpovídá, že je očkována Pfizerem a zanedlouho půjde na druhou dávku. Probíhalo to tak, že v očkovacím centru čekalo před ní 40 lidí, za 10 minut byla na řadě, hrála zde prima hudba, po očkování dostala náramek, vzápětí jí cinkla SMSka jakou šarší byla naočkována a kdy má přijít na druhou dávku. Nezabralo jí to žádný čas ani námahu.
Na otázku Rudolfa Junga, zda by byla možnost dát tento hovor do písemné podoby aktuálního čísla časopisu TEMA, odpovídá Kateřina Moravcová kladně.
Na otázku Standy Štýse, jak se žije dnes v kibucích odpovídala Kateřina Moravcová z vlastní zkušenosti, kdy v počátcích svého pobytu v kibucu žila, aby se naučila jazyk. Kibucy vznikaly v době 20 tých let minulého století pro židovské obyvatelstvo utíkající před pogromy ve světě. Přišli a neměli nic. Zde v kibucích se dělili o to, co neměli. Společná jídelna, společná auta, společná prádelna, veškerou výplatu odvádět kibucu. Tento stav je dnes již přežitý. Některé kibucy jsou privatizované, v některých kibucech jsou továrny, některé kibucy jsou zaměřené je na ekopotraviny či ekoturistiku. I dnes se kibucy zaměřují na zemědělství. A zajímavost: kibucy v okolí Gazy v době koronavirové netrpí bombardováním.
Na otázku Rudolfa Kašpara kolik je na velvyslanectví lidí jsme se dozvěděli, že ambasáda v Tel Avivu je středně velká, pracují zde diplomaté, dále administrativně technický personál (domovník, účetní, sekretářka), místní obsluha (dost často českého původu zaměstnáni dle izraelských pravidel). Své obsazení má i Český dům v Jeruzalémě a během dubna bude otevřena pobočka zastupitelského úřadu v Jeruzalémě. Vzhledem k rozvitým příbuzenským vztahům Izraelců po světě například konzulární referentka v Tel Avivu zpracuje poštu s 3 kg pasů měsíčně. Služba v Tel Avivu není lehká.
Závěrečnou otázku měl prezident RCM Jiří Bureš. Jak se žije člověku v Izraeli? Pokud jde o klima, je zde horko, ale klimatizace to zvládají. Lidé jsou zde velmi přátelští, veselí, velmi uvolnění, cítí sounáležitost, pomáhají si. Sama se nebojí své děti pustit do města. Děti jsou od malička vedeny říci svůj názor a učí se jej dobře vyargumentovat. Navenek se zdá, že se dost hádají, ale užívají si to. Na druhou stranu je třeba říci, že válečný stres z konfliktu tu cítit je.
