Zápis ze schůzky členů RC Trutnov
konané dne 21. 3. 2022 v restauraci Pohoda za účasti 4 členů klubu.
Přítomní členové: Richard Houdek, Karel Javůrek, Jirka Malinský, Petr Sogel
Omluveni: Vašek Flandera, Robert Hradecký, Vašek Němec, Jarmil Šeba
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Třetí březnová schůzka našeho Rotary klubu se opět uskutečnila v salonku restaurace penzionu Pohoda. V úvodní části schůzky jsme upřesňovali některé změny v programu nejbližších schůzek. Vašek Němec přesunul cyklovýlet na 6. 6. Exkurze do rozestavěného domu Adama Sogela se uskuteční v závěru května, neboť Petr bude v době 8.- 16. 5. v Barceloně. K vyhodnocení nejúspěšnějších dobrovolníků můžeme přistoupit za předpokladu, že prostřednictvím Karla Rady budeme mít k dispozici skleněná těžítka. K eventualitě organizování „dětského maratonu“ bude zapotřebí zjistit možnosti zapojení sponzorů, které zajišťuje Robert Hradecký. Proto další kroky naplánujeme až po vyjádření Roberta tzn. na příští klubové schůzce, která se uskuteční v jeho firmě.
V další části schůzky jsme se zabývali problematikou ubytovávání a pracovního zapojení ukrajinských uprchlíků. Informaci od Vaška Flandery jsme zatím ještě nezískali, neboť je na skialpinistické akci v zahraničí. Petr Sogel informoval o zapojení Ukrajinek do práce v jeho firmě Expres Menu. Mladé ženy z Ukrajiny si vyžádaly dokonce dvanáctihodinové pracovní směny a možnost pracovat i o sobotách. Jirka Malinský se v této souvislosti pozastavoval nad minimální ochotou českých zaměstnanců pracovat v prodloužené pracovní době, kterou ve své prodejně někdy potřebuje. Zásadně neschvaluje nepřiměřené zvyšování odměňování státních zaměstnanců, což vede k nespokojenosti pracovníků se svými platy v podnikatelské sféře. Jirka nás podrobně nás seznámil se všemi finančními náklady, které musí vynaložit jako zaměstnavatel, u svých zaměstnanců. Jsou v podstatě dvojnásobné oproti „čisté mzdě“, kterou dostane zaměstnanec.
Hlavní náplní schůzky bylo vyprávění Petra Sogela o jeho lednové cestě do Karibiku. V tomto ročním období jsou teploty v této oblasti pro pobyt nejpříznivější. Petr s manželkou dostali zajištění cesty jako vánoční dárek od dcery. V Karibiku byli již po páté a „perlu“ Antil – Dominikánskou republiku teď navštívili podruhé. Dominikána je nejvyspělejším státem celého Karibiku, mají tam dokonce i metro v hlavním městě Santo Domingo a po ostrově jsou i dálnice. Přestože jde o turisticky nejnavštěvovanějšíé stát Karibiku, tak se na jeho HDP turismus podílí pouze 16%. Při kolonizaci tam Španělé v 16. století vybudovali první koloniální stavby (katedrálu, hrad, pevnost) na americkém kontinentu. Proto jsou zde kromě skvělých pláží také zajímavé architektonické památky. Pro důkladné poznání všech částí ostrova a jeho památek měli Sogelovi na celou dobu pobytu v Dominikáně pronajaté auto. Proto mezi osobní zážitky patřily i odlišnosti v dopravě. Na dálnici auta jezdí v libovolném jízdním pruhu, bez ohledu na svou rychlost, takže se předjíždí zleva i zprava. Problematická je zde jízda večer, neboť tam není obvyklé přepínání světel při vzájemném potkávání. Většina řidičů tady jezdí z trvale svítícími dálkovými reflektory. I na dálnici je maximální povolená rychlost vozidel pouze 80 km.! Ve dne, ale i večer pobíhají v obcích po silnici psi a kočky i místní obyvatelé, kteří jsou se svou tmavou pigmentací ve tmě těžko postřehnutelní. Naštěstí se Petrovi při jízdě podařilo nikoho neporazit. Petra udivilo, že se na silnicích prakticky nevyskytovala stará auta, ale převážně nejnovější modely japonských vozů. Ve městech se skoro u každého semaforu vyskytovala skupinka mladíků, kteří se okamžitě vrhali k autům, stojících na červenou, a bleskurychle omývali přední sklo. Kromě dopravní situace a prohlížení památek se Petr v Dominikáně věnoval i zdejší gastronomii. Nabídka jídel v restauracích hotelů byla velmi široká zejména různě upravovanými rybami a dalšími mořskými živočichy, ale nechybělo ani sushi. Mezi největší zážitky patřila výprava lodí za velrybami. Mezi turisty zde převládali Američané a z Evropanů zde bylo nejvíce Holanďanů, turistů ze severních států Evropy a dokonce i Rusů. Při popisování celkové úrovně v Dominikánské republice ji Petr často porovnával s úrovní v sousedním státu Haiti, které je naopak nejzaostalejším a nejchudším státem Karibiku. Ze všech ostrovů karibské oblasti, které Sogelovi navštívili, se jim nejvíce líbila Jamaika, v níž nebylo tolik turistického „průmyslu“ a vládla tam mezi místními obyvateli nejpohotovější atmosféra. Na závěr Petr vyzvihl šikovnost své dcery, která dokázala jejich cestu zorganizovat a pořídit ji celou ve velmi příznivé cenové relaci zhruba za 50 tisíc Kč. Májce se v Barceloně velmi daří i v jejím podnikání. Volné finanční prostředky využívá k získání dalších nemovitosté, které pak pronajímá. Podle Petra by se ve Španělsku dalo kreativnímu Čechovi úspěšně podnikat v mnoha oblastech.
Petr svoje vyprávění doplňoval fotografiemi v mobilu. Velice zajímavou schůzku jsme ukončili krátce před 21. hodinou.