Restaurace Penzionu Pohoda
Horská 7, Trutnov, 541 01
Zápis ze schůzky členů RC Trutnov
konané dne 30. 10. 2023 v salonku restaurace Pohoda za účasti 5 členů klubu
Přítomní členové: Honza Doubek, Richard Houdek, Karel Javůrek, Karel Rada, Petr Sogel
Omluveni: Vašek Flandera, Robert Hradecký, Jarda Kužel, Jirka Malinský, Vašek Němec, Jarmil Šeba
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx Čtvrtá říjnová schůzka našeho Rotary klubu se uskutečnila v salonku penzionu Pohoda, což nám umožňovalo nejen nerušené jednání, ale i projekci fotografií při prezentaci Honzy Doubka, která byla hlavním bodem našeho programu.
V úvodní části schůzky nás president klubu Petr Sogel seznámil s výsledkem svého jednání s mladými potencionálními členy našeho klubu. Na schůzce, která proběhla v domě jeho syna Adama, se sešlo 5 Adamových vrstevníků a Petr je seznámil s principy rotariánství a s aktivitami našeho klubu. Toto setkání mělo u mladých mužů pozitivní odezvu, takže se rozhodli, že se budou pravidelně v úterý ve dvoutýdenních intervalech scházet v duchu rotariánství, navzájem komunikovat, diskutovat o nejrůznějších problémech a možnostech vlastních aktivit.. V průběhu zimního a jarního období se na pozvání zúčastní i některých zajímavých schůzek našeho klubu. Souhlasili s tím, že by mohli postupně převzít z našeho klubu službu mládeži. V případě, že jim bude systém pravidelných setkávání a společné aktivní činnosti vyhovovat, mohli by se od následujícího rotariánského roku začlenit do našeho klubu. Minulý týden již uskutečnili první ze svých schůzek v restauraci Dvoračka. S tamním prostředím nebyli příliš spokojeni, takže budou nyní hledat jiné místo pro své schůzky.
Petr nás dále jen velmi stručně seznámil se svou v uplynulém týdnu skončenou cestou do Jihoafrické republiky, při níž se s manželkou zúčastnil gastronomicky zaměřených mezinárodních veletrhů v Johannesburgu a v Kapském Městě. Kromě této pracovní části byla cesta spojena také s poznávací náplní, kterou pro menší skupinu účastníků organizovala cestovní kancelář. Náklady na tuto cestu do JAR byly ve výši asi 70 tisíc na osobu, ale v souvislosti s účastí na veletrzích si je Sogelovi budou moci v účetnictví zahrnout do provozních nákladů. K tomu Honza Doubek doplnil svoje nedobré zkušenosti v bývalé firmě z kontrol pracovnic finančního úřadu při obdobné zahraniční služební cestě. Se zajímavými zážitky a s fotografickou prezentací cesty do JAR nás Petr seznámí hned na příští schůzce, což bude ještě před odletem Sogelových na Mauricius. Další prosincovou plánovanou cestu na Filipiny zatím Petr v souvislosti se složitou mezinárodní situací na blízkém Východě nepotvrdil. V návaznosti na toto sdělení proběhla krátká diskuse nad vznikem států Izrael a Palestina a nad aktuálním vojenským konfliktem.
Po večeři se ujal slova Honza Doubek, pro něhož Karel Rada donesl notebook k prezentaci fotografií z cesty do Ománu. Doubkovi tam byli ubytováni v nedávno vybudovaném přímořském pětihvězdičkovém hotelu. Hotel byl tvořen větším počtem budov, bazénů a přírodních zákoutí, ve kterých byla nesnadná orientace. Z hotelu podnikali různé výlety do okolních částí ostrova s průvodkyní, která jim poskytovala mnoho informací o historii a životě v Ománu. Při rozloze 4x větší než ČR žije v Ománu jen 4,5 milionů obyvatel. Nepříznivá hospodářská situace vedla kolem roku 1970 k povstáním a svržení tehdejšího sultána Saida bin Tajmura. Po něm se zde ujal vlády sultán Kábus, který za vojenské podpory Velké Britanie a sousedních arabských zemí eliminoval povstalce a v průběhu padesáti let vládnutí se mu podařilo ekonomicky zaostalé oblasti na jihu pozvednout rozvojem průmyslu a zpracováváním těžených nerostných surovin. Podařilo se mu rozvinout i těžbu ropy a zemního plynu, včetně jejich dalšího zpracování. Sultán Kábus neměl vlastní potomky a tak se po jeho smrti v roce 2020 ujal vlády jeho synovec Hajsam bin Tarik. Ten v mládí získával vzdělání v západní Evropě a po nástupu k moci začal realizovat politiku vedoucí k modernizaci a dalšímu rozvoji země. V Ománu je velká podpora vzdělanosti. Po absolvování střední školy mohou Ománci studovat v zahraničí a všechny náklady s tím spojené jim stát hradí. Při výletech viděli Doubkovi u pobřeží moře na lemujících skalách zajímavé fontány, které vznikají při větších mořských vlnách, které naráží na skály, v nichž jsou vyhloubené jakési kanály, jimiž prochází mořská voda až vysoko nad mořskou hladinu. Díky dvouměsíčnímu každoročnímu pravidelnému období dešťů, které přináší velké množství srážek, přitéká z hor do údolí po zbytek roku pitná voda, která může být využívaná. Kromě ní se zde i na celém arabském poloostrově získává ještě voda z moře odsolováním. V jižní části Ománu jsou hory vysoké přes 1000 metrů s jezery a řekami, které se naplňují vodou v období monzunových dešťů. Ty také na jednom z výletů Doubkovi navštívili. Z kulturních památek Doubkovi absolvovali prohlídku mešity sultána Kábuse. Před vstupem do mešity si museli upravovat svoje oblečení. Honzova manželka se musela prakticky celá zahalit do zapůjčeného hábitu a Honza musel svoje šortky překrýt jakousi suknicí, která zakrývala nohy od pasu ke kotníkům. Před vstupem do modlitebních prostor mešity si musejí muslimové podle pravidel zdejší odnože islámu ještě některé části těla (dokonce i ušní boltce) omýt ve speciální umyvárně.
Ománskou specialitou jsou stromy Bowellie – kadidlovníky. Ze zářezů do jejich kůry vytéká pryskyřice, která se po vysušení dále využívá po zapálení na uhlíkových patronách v keramických miskách jako kadidlo. Doubkovi si tento suvenýr asi v půlkilovém balení z Ománu přivezli a Honza nám celý proces jejich použití na místě také demonstroval. Extrakt z bowelliové pryskyřice má mimo jiné také léčivé protizánětlivé účinky. Doubkovy překvapil v Ománu volný pohyb velbloudů. Jsou tam využíváni ke sportovním soutěžím, k produkci mléka i k soutěžím krásy (velbloudů). Jsou údajně natolik inteligentní, že se mohou volně pohybovat a přitom na závěr vždy sami najdou bydliště svého majitele. Při dlouhém zpátečním letu do Prahy nebyli Doubkovi příliš nadšeni z toho, nad kterými zeměmi v současné mezinárodní situaci letadlo přelétává. Po skončení přednášky jsme Honzovi Doubkovi za jeho velmi zajímavé vyprávění poděkovali.
V závěru schůzky nás pokladník klubu Richard Houdek informoval o tom, že již zpracoval kompletní vyúčtování nákladů souvisejících s dětským maratonem. Před jeho předáním na MěÚ jej ještě musí podepsat president našeho klubu.
Velmi obsažnou a zajímavou schůzku jsme ukončili ve 20 hodin.
