Oblastní muzeum a galerie v Mostě
Čsl. armády 1360/35, Most, 434 01
Exposé ing. Petr Lenc, generální ředitel těžební společnosti Sev.en Energy
Úvodním slovem představil prezident Rotary klubu Most ing. Petr Svoboda ing. Petra Lence, dlouholetého ředitele státního podniku Palivový kombinát Ústí, který v roce 2019 nahradil Vladimíra Roučka ve funkci ředitele společnosti 7.cz, jehož úkolem je zde pokračovat v nastaveném směřování skupiny a provést těžební společnost obdobím transformace a změn na energetickém trhu. Petr Lenc je absolventem SPŠ strojní v Teplicích a následně Fakulty strojní ČVUT v Praze. V první polovině devadesátých let pracoval jako vedoucí provozu autodopravy ve státním podniku Palivový kombinát Ústí. Od roku 1995 do roku 2001 působil ve společnosti Chlumecká akciová nejprve jako vedoucí provozu, později jako technický ředitel. Od roku 2001 zastával post ředitele státního podniku Palivový kombinát Ústí. Ženatý, má dva syny, věnuje se turistice a florbalu.
Petr Lenc se vrátil ve svém exposé do ledna roku 2015, kdy se zástupci Ústeckého krajského úřadu a Petrem Červenkou byli na návštěvě premiéra Sobotky a ministrem Mládkem. Šlo o program Restart, zda je provázán na naše území. Z toho vyplynul úkol pro min. Mládka, vázaný usnesením vlády – zmapovat území Ústeckého kraje, zda se program Restart dá realizovat. V té době si Moravskoslezský kraj vyčlenil z Restartu svojí restrukturalizaci, Kladensko - Poldovka rovněž, Sokolovsko rovněž.
V roce 2017 vzniklo další usnesení vlády pro ministerstva obchodu, financí a místního rozvoje, které si kladlo opět za cíl, zda Restart v tom území lze realizovat a zda stát, jako majitel území má vizi, co s územím udělat a co udělat s uhelnými zásobami - odepsat, neodepsat.
Za dva roky později, tedy v roce 2019 a v roce 2020 byly další usnesení vlád a do řešení problematiky se zanášely další vzniklé priority. Například v červnu 2015 došlo k prolomení limitů na dole Bílina s tím, že se do roku 2020 rozhodne o pohledu na ukončení těžby hnědého uhlí v oblasti – dodnes se k tomu nikdo nevyjádřil a vyjadřovat nechce.
Tzv. „uhelná komise“ stanovila termín ukončení těžby na rok 2038. Dodnes však nikdo nestanovil odpovědi na otázky jak dále s fosilními palivy. Státní energetická koncepce tedy není dopracována. Nikde není stanoveno, jakým energetickým způsobem se má dále ČR ubírat.
Petr Lenc po svém nástupu do funkce ředitele společnosti od roku 2020 nechal vypracovat různé práce pro nadřízené orgány ve stádiu studií, co s územími do budoucna. Ani návštěva Babiše a ministra Havlíčka v roce 2020 nepřinesla konkrétní možnosti o využití solárních parků a vodíku – vše ve stádiu úvah i projekt přečerpávací elektrárny. Novinářský pohled, za jak dlouho by se ta investice vrátila zpět, pokřivil úsilí vynaložené techniky.
Později nové vedení na ministerstvu pro místní rozvoj začalo bojkotovat program Restart, pak období Covidu a nová fakta – již ne rok 2038 ukončení těžby, ale rok 2033, dokonce 2030 i dříve. Dále by se dalo říci, že peníze z povolenek určené na takovou aktivitu, nejdou použít, protože je kolem nich spousta byrokratických omezení.
Dále následuje vznik mezirezortní pracovní skupiny – s cílem definovat, jaké je přání státu, protože lom ČSA a Lom Vršany jsou státním majetkem, zatímco Bílina a Nástup patří ČEZ či Severočeským dolům. Stát s poradcem DeLoyd řeší optimální variantu - příliš mnoho otázek - odepsat zásoby, stavět elektrárny, stavět proudové linky, definovali však požadavek, aby byl vytvořen prostor, který bude potřebný, až bude někdy něco investováno na tomto místě… Vycházelo jim, že výrobou 1 giga el. energie z tohoto území, by stát (takovou energii) nezpracoval, tak zmiňuje přečerpávací elektrárnu, zelený vodík a navíc stát není schopen to ufinancovat a to ani prostřednictvím svých podřízených organizací ČEZ a ČEPS. Možná tak privátní subjekt, kterému stát vytvoří podmínky. Ale stát ty podmínky dosud neřekl, a to ani dnes ani do budoucna.
V roce 2020 ministr Brabec vnesl pojem sukcese.
Později plán Green Mine v lomu ČSA - zde vytvořit pro budoucí podnikání segmenty pro budoucí smart průmysl, 2023-2027 fotovoltaika – co vyrobí spotřebovat na místě.
Vládní úkoly dneška – přerozdělení majetku: Energetiku = MPO; Krajinu = MŽP; Plocha lomu ČSA se využije pro průmysl.
Zda bude přečerpáčka - to je stále v rozpracování, nyní probíhají na MPO jednání o změně zásad rozvoje, aby to mohli nabídnout nějakému subjektu. Min životního prostředí – musí nově zpracovat plán péče o území. Majetkoprávní vypořádání bude následovat. Časově se jedná o roky 2023-2024-2025-2026, kdy bude ukončena těžba, a tak tedy krajina bude pro zmínění neznámý subjekt připravena 2027-2028-2029.
Otázky:
Kašpar: stát by měl být soběstačný, tak co předělání uhelných elektráren na plynové? Jádro?
Odpověď: první polovina 2026 dojde k vyuhlení ČSA, Vršany končí 2042 vytěžením, při těžbě jako loni 2045-2050. Jádro je v ČR neřešeno, vždyť se prodlužuje pouze termín k náhradě jednoho bloku. Plynu se zdálo, že ho bude dost - pak Ukrajina – plynu dost nebude… Malé modulární reaktory jsou dnes čirá teorie.
Kašpar: takže ČSA se bude rekultivovat a nebudou se zde prolamovat limity?
Odp: Ano, navíc další problém je se skrývkou v dole Bílina - nemá ji kam sypat, uvažovalo se skrývku sypat do ČSA, nikdo by to nezaplatil, z toho sešlo.
Machovec: z pohledů našich vnuků, opravit Jezeří, obnovit podkrušnohorskou magistrálu, odtrubnění Bíliny…?
Odp: 2002 sem přijel Zeman s 15 ekomiliardami, a tedy zaplaťte si nad rámec ekolimitů další projekty. Tak vznikl seznam projektů a ten se schválil ve smyslu sanačně rekultivačním, hipodrom, autodrom, jezero Most, plochy pro rozvoje obcí a tyto peníze tu stále jsou, dnes je to dokonce 18 miliard. Oprava Jezeří tam není. Dále v Programu spravedlivé transformace je dalších 15 miliard na strategické projekty (Green Mine) a výzvy – na kulturní památky – v gesci Krajského úřadu, to vše pro okolí Mostu, takže oprava Jezeří by z toho byla možná financovat. Ale nejsou připraveny projekty.
Svoboda: dobrá, dodnes nejsou vypsány výzvy, počítá se s fotovotaikou a to se budou pak rušit POPD? Odp. v podstatě ano.
Kopecký: už v roce 2010 byla zmíněna přečerpávčka, počítá se se zatopením ČSA?
Odp: ano, je to jedna z podmínek - uživatel území musí vytvořit podmínku pro to, aby to bylo možné provést - rezerva místa pro spodní strojovnu, území pro trubky, horní nádrž byla oproti dřívějšku lokálně přesouvána, dnes je určeno místo, kde snad bude s nejmenšími dopady na přírodu. V roce 2010 se počítalo s parametry voda 180 m n.m. dnes se počítá se 145 či 205 metry nadmořské výšky. Nikdo dnes přesně neřekne parametry. Co se týká výkonů od roku 2020 se počítá se změnou využívání zdrojů z přečerpávačky za účelem, aby to bylo modulární - 4x16 MGW k vykrývání náhlých potřeb sítě. Jedním strojem by se měla horní nádrž plnit až 22 hodin, namísto původně plánovaných 6 hodin 4 stroji.
Kašpar: zdroje tu jsou 15+15 miliard, jak jste uvedl, ale veřejnost má strach, aby se neztratily peníze z fondu škod a náhrad?
Odp: peníze, co se ušetří sukcesí, se navrátí zpátky a budou využity po schválení vlády na ministerstvu financí, či je využije státní fond životního prostředí, který oprávněným příjemcům bude moci dáti finance na projekty k využití - o podmínkách se vedou diskuze
Valvoda: takže rozsah sukcese na ČSA je jednotřetinový?
Odp: jde o 11,5 km2 pevné plochy a vodní plochy
Svoboda: bude plánovaná fotovoltaika plovoucí využita i na pevných pozemcích?
Odp: řeší projekt Green mine - zde problém překotvování plovoucích zrcadel, tato využita spíše u příbřežních linií. Zmíněný projekt pravděpodobně narazí na problém „veřejné podpory“.
Jung: starostové by neměli rozhodovat o placení projektů. Když se projekty nebudou realizovat, vede to k trestním oznámením o nehospodárnosti jimi vynaložených prostředků. Nemělo by se zpět oživit to, aby projekčním nositelem byla hospodářská a sociální rada?
Odp: mělo by se. Zdroje peněz tu jsou: málo se ví, že 2022-2023 novelou Horního zákona došlo v části úhradové vyhlášky ke zvýšení poplatků z těžby. Navíc senátor Rabas zajistil větší peníze regionům a pro Ústecký kraj je 350 milionů ročně, kdy tyto peníze spravují krajské úřady, to jsou další zdroje peněz.
Ještě uvedu, že projekt Green Mine obnáší 2,3 mld Kč a podpora činí 1,1 mld Kč.
Závěrem prezident Rotary klubu Petr Svoboda shrnul večerní exposé Petra Lence lapidárními slovy, že jak bude kraj vypadat, tíží stále více lidí, zvláště, když v tom stát jasno nemá.
