Oblastní muzeum a galerie v Mostě
Čsl. armády 1360/35, Most, 434 01
Exposé Prof. ing. Tomáš Herink, Ph.D. spektrum postřehů z chemického průmyslu
Úvodem prezident klubu Petr Svoboda představil pana Herinka. Ten začínal svou kariéru v Unipetrolu coby student 3. ročníku VŠCHT v Praze jako stipendista nadace Gaudeamus. Po ukončení studií v roce 1999 nastoupil na pozici výzkumného a vývojového pracovníka, na níž začal rozvíjet vlastní projekty. Od roku 2011 působil jako ředitel úseku rozvoje technologií a efektivity. Od roku 2014 zastává pozici ředitele pro výzkum a vývoj. Dlouhodobě se zaměřuje na spolupráci s VŠCHT a výchovu perspektivních absolventů. Během své výzkumné a vývojové činnosti Tomáš Herink publikoval jako autor či spoluautor více než 60 odborných prací, je spoluautorem dvou patentů a autorem či spoluautorem více než 50 přednášek na národních a mezinárodních konferencích. V roce 2002 získal na VŠCHT titul Ph.D. a v roce 2010 se stal docentem a nyní je čerstvým profesorem. Je ženatý a má dvě děti.
Představenstvo Orlen Unipetrolu má v současné době celkem sedm členů, Tomáš Herink je mezi nimi jediným Čechem. Má zde odpovědnost za produkci a údržbu, energetiku, výzkum a vývoj, inženýrství a technologie, business development, optimalizaci výroby, HZS a odštěpný závod Polymer Institute Brno.
Propaguje jako vysokoškolský pedagog vzdělávání s praxí. Zasloužil se o založení Univerzitního centra VŠCHT Praha, Fakulta strojní ČVUT – Orlen Unipetrol, které od roku 2015 sídlí přímo ve výrobním areálu v Záluží. Na základě jeho vědeckého přínosu ORLEN Unipetrol uvedl do provozu zcela novou jednotku na výrobu kapalného uhlovodíku, který je získáván unikátním technologickým postupem.
Jak to je v chemičce s ropou dnes? V 60. letech bylo vše postaveno na ruskou ropu. Ta má nejvyšší podíl diesel frakce. V rafinerii se zpracuje ropa hlavně na výrobu paliv, do petrochemie jde asi 20 % ropy. V petrochemii pyrolýzou za vysokých teplot vznikají monomery a ty se pak skládají na polyetylén, polystyrén, polyvinylchlorid. Výtěžková struktura je z každé ropy z různých oblastí světa jiná. Dnes do Litvínova proudí jen norská ropa, alternativně se připravuje ropa dopravovaná přes Terst do Ingolstatu a Kralup. Vzniká tak mix dodávek a z toho plyne, že skladování a míchání těchto rop přinese dražší ceny výrobků. V roce 2035 se plánuje konec spalovacích motorů a konec fosilních paliv, pak podíl zpracování ropy se bude snižovat. V té době bude podíl diesel zpracováván velkými podniky a bude přebytek benzínu.
Dotaz: Působení polského Orlenu v Chemičce? Odp: do provozů v poslední době nainvestováno 60 mld. Kč, za předchozích vlastníků se jen bralo a bez investic.
Dotaz: Je vodík budoucnost? Nejsou dvě plnící stanice na celé Česko málo? Není výroba vodíku příliš drahá? Odp.: Na vodík je potřeba nahlížet trochu jinak, ne jako prosté palivo úplně té nejbližší budoucnosti, ale čistě technicky jako na vynikající nosič energie. V současné době se vodík vyrábí z fosilních surovin, 90% se vyrábí ze zemního plynu, zbytek se vyrábí z ropných zbytků například u nás v Litvínově. 2% globální výroby je obnovitelný vodík ze zelených zdrojů vyráběný elektrolýzou. Výhodou vodíku je to, že dokáže do něj vloženou energii vracet akčně a flexibilně. Má výhřevnost na 1 kg třikrát větší než zemní plyn, takže energie v něm uložená je hodně koncentrovaná. Problém současného využití vodíku je to, že společnost si naplánovala to, že se jedná o palivo blízké budoucnosti, dala si vysoké skoro nesplnitelné cíle, a to je nahradit fosilní vodík tím obnovitelným do roku 2030 ve výši 42 %. To je za sedm let, kdy na to není infrastruktura. Muselo by se masivně začít investovat do technologií. Aby byl vodík zelený, tak musí být vyroben z obnovitelných zdrojů - ten máme, ale pozor, jsou zde nařízení, že pokud instalujete elektrolyzér do provozu, tak nesmíte zapojovat jakožto primární zdroj energie zdroje obnovitelné energie starší než 36 měsíců. Čili zapojit do nového elektrolyzéru fotovotanickou energii ze zdroje vyrobeného před 5 lety se nesmí. Podklad této myšlenky je ten, aby se nezkonzumovala ta již instalovaná kapacita obnovitelných zdrojů na úkor zeleného vodíku. Můžete si také tu energii vyobchodovat s někým odvedle, ale ten musí doložit čas výroby a čas spotřeby. My v praxi takové zdroje nenašli.
Je třeba si rovněž uvědomit, že taková vodíková plnící stanice stojí kolem 50 mil. Kč, je sofistikovanější než ta zařízení, na která jsme běžně zvyklí - jsou to tlakové nerezové nádoby, co musí být pravidelně kontrolovány aj. Doba realizace běžné plnící stanice na benzín od myšlenky do uvedení do provozu je asi 5 let. A za stejnou dobu postavit vodíkovou ekonomiku je s otazníkem. Třeba výstavba nové jednotky Polyetylén 3 za 8 mld. Kč se stavěla 3,5 roku, ale tomu předcházelo 6 let schvalování. O využitelnosti ani nemluvě /jednotky automobilů v ČR na vodík/. V současné době jde snad o vodíkové vystřízlivění. Je nutné nastavit rozumné tempo a nejlépe nahradit pojem Green Deal pojmem Real Deal.
Dotaz: Německo poptává vodíkové elektrárny o výkonů 8,8 GigaWaty mezi lety 2024 – 2026? Odp: z našeho pohledu toto uskutečnit by byl zázrak.
Dotaz: Bylo by dobré mít zásoby vodíku vyrobeného s pomocí solárů na celou zimu? Kde jsou ty elektrolyzéry napojené na obnovitelné zdroje? Odp: S tím se nepočítá, jde o to vyrobit vodík pro průmysl, kde se vodík zpracovává. Obecně veřejnost vnímá vodík jako palivo, ale vodík v průmyslu nemá žádnou náhradu. Na prvním místě jde o vodík na syntézu čpavku, ze kterého se vyrábí průmyslová hnojiva. Na pálení pro výrobu tepla jsou tu jiné další zdroje. A tady to Evropa chce zařídit tak, aby do roku 2030 bylo vyrobeno 42% vodíku z obnovitelných zdrojů. V Záluží vedle areálu máme pozemky, na kterých by nová fotovoltaika mohla stát. Problémem pak zůstává její skutečný výkon daný naší zeměpisnou polohou, výškou a sezónností. Návratnost takového projektu je nulová. Jde o to, že jde o začátek realizace myšlenky, jak vyrábět v budoucnosti vodík z elektrolyzérů za předpokladu, že budeme mít v budoucnosti převis elektrické energie.
Valvoda, Svoboda, Jung: zelená ideologie deformuje skutečnost. Trojčlenka je pronásledovaná čarodějnice.
Dotaz k tématu využitelnosti plastů. Odp: v Záluží vyrobíme 1 mil. tun do obalových technik, výrobků denní spotřeby a jiné. Recyklace: 1) mechanická /rozemletím/, 2) chemická recyklace vyžaduje perfektně vytříděné petky – z toho se nejlíp recykluje, dále taky víčka od petek. S plastovým výmětem se chemicky moc nedá dělat, v Litvínově chtějí chemicky zpracovávat tuto barvitou sloučeninu plastových výmětů pyrolýzou plastů a tím se docílí cirkulační mechanismus návratu plastů. Poslední zbytek plastů není od věci spálit.
Jung: „problém je v detailu“: v budoucnosti budou stovky výrobců el. energie a to bude vyžadovat sta řídících systémů, jak rozvést el. proud na správná místa. Evropské zelené šílenství nemá vůči planetě zvláštního významu. Svoboda: tankery k převozu CNG, spalování pneu – krach (moc síry v pneu). Kašpar: změna myšlení se blíží. Machovec vliv změny názvu z Benziny na Orlen? Odp.: běžný Čech nezaznamenal. Jung: změní se strategie přístupu Orlen k HC Litvínov? Odp.: nezmění.
