Oblastní muzeum a galerie v Mostě
Čsl. armády 1360/35, Most, 434 01
Exposé ing. Tomáš Strakoš, Ph.D., MPA předseda představenstva a ředitel VÚHU
Úvodem prezident klubu Petr Svoboda představil hosta, který uvedl, že pochází ze severní Moravy, vystudovaný strojní inženýr – průmyslová automatizace na VŠB, po škole nastoupil v Třinci - řídící systémy v technologických celcích, např. i pro teplárnu Karviná, poté vědecko-výzkumný ústav v Ostravě-Radvanicích - práce v souvislosti s reakcí na útlum černouhelných činností a nové činnosti jako kompenzace ztráty. 1998 – časté exploze plynů, začal se proto spolupodílet na přípravě monitorovacích systémů v ohrožených oblastech /nahromadění CH4 ve sklepích/, dále se zaměřoval na staré důlní mapy se starými důlními díly, kterými nutně pronikal metan nahoru, vyhledávání starých důlních děl a dále jej zajímaly metody pro zajištění bezpečnosti. 2001 přešel na DIAMO s kolektivem a v téže době se rozhodl dostudovat hornictví – má doktorát na VŠB a stal se znalcem v problematice starých důlních děl. 2008 dostal nabídku nastoupit na ČBÚ jako kancléř ČBÚ v Praze. V této době ČBÚ poskytoval prostředky na vědu a výzkum. Později po reformě a centralizaci vědy a výzkumu si našel nabídku z ministerstva financí, kdy vláda schválila programy na obnovy postižených území - 15-20 mld. Kč pro Moravsko-slezský kraj. Rozrostla se rodina - vrátili se na Moravu a začalo jeho podnikatelské období – firma na inženýrské práce na činnosti prováděné hornickým způsobem, později 2019 se vrátil do státní správy na ministerstvo průmyslu a obchodu ve věci řízení s kontroly státního podniku DIAMO, tedy zpět do Prahy. Pak byl osloven gen. ředitelem Lencem a Pěgřímkem připravit VÚHU na dobu, kdy nebude mít výhradní činnost uhlí po útlumu těžby hnědého uhlí. Hledají se nové činnosti. Ještě dodal, že si vzdělání rozšířil i o Masarykovu universitu v Brně - právnické minimum a absolvoval úspěšně i státní zkoušku z legislativy. K současnému působení ve VÚHU by rád vystupoval jako krizový manažer při záchraně ústavu. Přesunul se sem na Mostecko i s rodinou, zamiloval si Krušné hory, je myslivec. Takže ve VÚHU je sedmým týdnem, snaží se pochopit současný stav v ústavu, zdá se mu, že je tu takový až příliš ambiciózní podnikatelský záměr, letos snad podnikatelsky budou na čisté nule. Vidí, že ústav pracuje pouze pro hornické organizace, bez spolupráce s VŠB a dalším výzkumem, dále bez veřejných zakázek, v tomto by rád ústavu pomohl.
VÚHU má sedmdesátiletou historii, je tu řada kvalitních pracovníků, akreditovaná zkušební laboratoř, je zde tedy potenciál, chce to oslovit trh. Sám v současné době pro ústav připravuje VIZE 2030 – měla by se začít obchodní činnost, co trh hledá a co potřebuje, dále by VÚHU měl být expertní výzkumná organizace – např. pro projekt výzkumu metanu (EU chce snižovat emise metanu, je pro to ale třeba vypracovat metodiku a způsoby zjišťování, kolik metanu vystupuje do ovzduší, zplyňovací vrty – na to budou od EU peníze) a toto bere jako první projekt. Jako druhý projekt je zabývat se problematikou kouřících odvalů, co má DIAMO ve své správě, zmapovat je všechny nejen u Heřmanic, vytvořit metodiku, kategorizaci, způsoby, jak požáry hasit, a to ve spolupráci s Polskem, kde je násobně více odvalů. Třetím projektem by mělo být využití projektu spravedlivé transformace – tedy jak využít území posthornické – vytvořit kancelář, která by se tomuto věnovala, neboť zde by měla být soustředěna data historická i provozní z těžby v podnicích z posledních let. Kancelář, kde by se posuzovala plánovaná např. stavení činnost (např. Staré Sedlo na Sokolovsku – obec 7 let zasíťovala území pro domky, ale byly pod tím stařiny, komory, čili sanace území – prodražení, což by ona kancelář měla řešit, aby se to nestávalo a pokud ano, jaké náklady a jak to realizovat). Dále je také důležitý přenos starých souřadnicových systémů do moderních map. Čtvrtým projektem by měly být sanační práce, stabilita svahů pracovat pro zahraničí, zkušenosti a potenciál v ústavu jsou - prodat prostřednictvím Czech Trade.
Dotazy a sdělení:
JUNG doplňuje, že hlavní myšlenkou i v hosp. komoře je uplatnit mozky na místě. Image Mostecka se takto může zvednout, mimochodem pan Strakoš je členem představenstva místní komory.
MAYER 54 lidí ve VÚHU, plánovaný hospodářský stav na nule je tedy na pováženou. Odp.: ano, a to až po realizaci dalších zakázek bude nula, čili hospodářský stav ústavu stav je kritický.
ŠTÝS zkušenosti z Číny, spolupráce s Poláky. Vítá, že pan Strakoš přichází s vizí to ve VÚHU rozhýbat, vzpomínka na prof. Hojdara.
KAŠPAR Ostraváci jsou soudržnější při čerpání z miliard, Odp.: nikoliv, Mostecko čerpalo díky práci paní Veverkové z těch 15 miliard více a lépe, Most na to byl lépe připraven.
MACHOVEC plánuje se oblast zpracování uhlů i na jiné způsoby než pálení, co výroba vodíku a PHM z uhlí. Odp.: ve VIZÍCH 2030 to bude řešeno, a to bude později, dnes potřebuji lidi, pro ně sehnat peníze a mít ústav v kondici.
MACHOVEC a co příjmy z pronájmu 4 budov ústavu Odp.: to by nás neuživilo, je to 800 tis za rok.
JUNG je tu Univerzita VŠB, VÚHU, VŠCHT v Chemopetrolu - spolupracujete vzájemně? Odp.: jak jsem již uvedl, nebyla vůle propojit činnosti, snad se to podaří s děkankou VŠB v září 2024, kdy tu bude konference.
MANSFELD vidím, že máte tah na branku, kolik ředitelů se ve VÚHU vystřídalo. Odp.: ředitelé se střídají po 5ti letech, předtím Zárubová.
SVOBODA doplňuje, že ústav byl vždycky hospodářsky v plusu, vnější vlivy, kdy uhlí nemělo v podvědomí nadřízených úředníků konkurenceschopnost v rámci ČR, mnoho programů proto padlo. Kancelář jsme taky plánovali, ale neuspěli jsme ve své době u EU s projektem za 1 mld. Co se týká metanu, na této problematice jsme rovněž pracovali, ale obráceně, pokusit se z uhlí generovat metan a využít jej pro další účely – třeba těžební, tedy dotovat sloje aerobními bakteriemi – zde doporučuji spolupracovat s panem Burdou.
ROUČEK asi nejvíce poznatků geologických, geomechanických, hydromechanických má ústav. A ústav by je měl použít k dalšímu využití. Akorát vidím problém v tom, že území, kde by se to mělo provádět, je ve vlastnictví státu, tedy DIAMA a odtud jako od vlastníka území by měla přijít poptávka. Vlastník území si musí říci, co na tom území chce. Na to třeba narážely všechny revitalizační projekty. Odp.: Ani DIAMO dnes neví, co s těmi pozemky, nemá ucelenou vizi, taky se neví, komu nakonec pozemky připadnou, ale je třeba v této problematice přesto pracovat, sehnat prostředky na digitalizaci a v budoucnu to prodat. Revitalizační byznys je proto na nule.
SVOBODA – cesty jak získat vodík z uhlí tu jsou, dneska je tu problematika úniků CO2.
ROUČEK uhlí se bude za 200 let paběrkovat na výrobu léků.
MACHOVEC nezapadnou hornické zkušenosti získané před 30 či 50 lety?
ROUČEK největší zkušenosti jsou v tomto směru v JAR, 10x větší než staliňák je SASOL, ale uhlí nebude konkurenceschopné ve světle emisních povolenek.
SVOBODA uhlí je ztuhlá ropa – a pak přichází stejná chemie a ve světle povolenek je těžké v současnosti z uhlí cokoli dostat.
ROUČEK přeji k záchraně VÚHU moc sil. Odp.: Ano, zjistil jsem, že ztráta hornického umu je velice rychlá, rád bych digitalizoval, co, jak, kde bylo, jak to fungovalo, dnes již málo lidí umí číst důlní mapy, je tu obrovská krize technických kádrů.
ROUČEK a přesto tu ústav již 70 let existuje oproti jiným, dávno zaniklým ústavům vědy a praxe.
JUNG vzpomenul v této souvislosti na ředitele Svobodu elektrárny Ledvice, kde dokážou poslední dva svářeči poradit si s vysoce legovanými sváry pro fluidní kotle, zmínil antitěžební hysterii a zelené šílenství a jiné, například, kdy nebudeme mít kde brát štěrky pro železnice a dálnice.
Závěrem STRAKOŠ: vím, že cesta ústavu bude trnitá, ale věřím ve zdárný výsledek, kdybych nevěřil, nedělal bych to.
