Oblastní muzeum a galerie v Mostě
Čsl. armády 1360/35, Most, 434 01
Exposé-seznámení s činností NPU a problematika památek
Mgr. Lucie Radová absolvovala Pedagogickou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně bakalářský obor kulturně historická regionalistika a následně magisterské studium stavební historie. Ukončila jej v roce 2005 obhajobou diplomové práce „Pražský starosta Čeněk Gregor“.
V roce 2004 nastoupila na odbor péče o památkový fond, kde od roku 2013 vedla oddělení garantů a v roce 2018 se stala vedoucí celého odboru. Od 1. 7. 2024 je ředitelkou ústeckého ÚOP. Zde je zaměstnáno 35 pracovníků.
V letech 2007–2011 se podílela na plnění výzkumného úkolu Systematický průzkum
a odborná pasportizace památkového fondu. V letech 2012–2015 pak v rámci Programu aplikovaného výzkum a vývoje národní a kulturní identity Ministerstva kultury ČR spolupracovala na řešení výzkumného úkolu Dokumentace, digitalizace a prezentace ohroženého kulturního dědictví v příhraniční oblasti severozápadních Čech. V letech 2016–2021 byla hlavním řešitelem projektu NAKI II. Dokumentace historických staveb sloužících pro zpracování chmele. V období 2024–2028 je koordinátorem projektu financovaného z institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace (DKRVO) Výzkum dějin památkové péče v českých zemích.
Badatelsky se v současné době věnuje zejména památkám spojeným s pěstováním
a zpracováním chmele v 19. a na počátku 20. století s přesahy do problematiky formování kulturní krajiny, vesnických sídel a historie zemědělství. Dalším tématem je proměna krajiny a sídel v pohraničí v důsledku rozvoje těžby ve druhé polovině 20. století. Je autorkou nebo spoluautorkou několika publikací a studií: Piva džbán bude dán, až bude chmel očesán: historické stavby sloužící pro zpracování chmele, Chmelařská krajina Žatecka ve druhé polovině 19. a na počátku 20. století, Mostecko – sonda do života vesnic, Metodika dokumentace sakrální architektury, Památková péče v městské památkové rezervaci Žatec (1961–2011), Pražský starosta Čeněk Gregor a velké pražské podniky na konci 19. a na počátku 20. století, Most – zánik a zrození.
Územní odborné pracoviště NPÚ v Ústí nad Labem se zabývá ochranou, poznáváním, dokumentací a prezentací jednotlivých památek i památkových rezervací a zón na území Ústeckého kraje. Pro jejich zachování, údržbu a obnovu bezplatně poskytují poradenství i metodickou pomoc a při přípravě a provádění udržovacích prací, rekonstrukcí, restaurování kulturních památek i staveb v památkově chráněných územích zajišťujeme odborný dohled.
Je odbornou institucí památkové péče, kromě zpracovávání odborných vyjádření pro rozhodnutí úřadů a poskytování konzultací vlastníkům zpracovávají návrhy na prohlášení věcí za kulturní památku a následně se podílí na jejich evidenci.
Spravují dokumentační sbírky plánů, fotografií a další odborné podklady k poznání kulturního dědictví. Specifickou sbírkou je tzv. archiv těžební oblasti (TO) obsahující dokumentaci zaniklých obcí Ústeckého kraje. Vedou veřejně přístupnou knihovnu, podílí se na vydávání oborového recenzovaného časopisu Monumentorum Custos, vydávají publikace, sestavují sborníky, pořádají přednášky a výstavy, připravují vzdělávací programy pro školní skupiny.
Jejich pracovníci se specializují na různé oblasti památkové péče, v nichž nabízejí svou pomoc:
Památky v našem kraji
Na území Ústeckého kraje se nachází takřka šest tisíc kulturních památek, z toho více než tři a půl tisíce nemovitostí, 19 národních kulturních památek, 1 archeologická památková rezervace, 5 městských památkových rezervací, 3 vesnické památkové rezervace, 4 krajinné památkové zóny, 17 městských památkových zón a 13 vesnických památkových zón. Ústecký kraj je spojován především s množstvím dochované venkovské zástavby (krajina tzv. podstávkových domů) a objektů souvisejících s rozvojem průmyslu. Výraznou skupinu památek představuje výjimečně hustá síť vrchnostenských sídel, zejména hradů. Významná je též skupina církevních památek a s nimi související množství drobných architektonických a sochařských artefaktů. Na území nalezneme hustou síť historickch měst. V kraji rovněž leží 11 z celkem 106 zpřístupněných objektů ve správě NPÚ – státní hrad Házmburk, státní zámky Benešov nad Ploučnicí, Duchcov, Jezeří, Krásný Dvůr, Libochovice, Ploskovice, Stekník a Velké Březno, kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě a kostel sv. Floriána v Krásném Březně.
VYBRANÉ OHROŽENÉ PAMÁTKY V NAŠEM KRAJI
Památky přinášejí svědectví o proměně času a zároveň samy nesou stopy jeho běhu – právě to jim dodává jejich kouzlo. Nejpovedenější zachráněné hodnoty:
Vědecké projekty a úkoly jsou financované Ministerstvem kultury ČR (program aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity – NAKI a institucionální podpora na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace – DKRVO).
Druhým poskytovatelem financí je Grantová agentura ČR. V řadě případů na vědeckých úkolech spolupracujeme s dalšími organizacemi, institucemi a vědeckými školami.
Výsledky vědeckovýzkumných úkolů – nové památkové postupy, metodiky a publikace – jsou využívány při ochraně kulturního dědictví. Prezentují je na odborných konferencích i na přednáškách pro širokou veřejnost a publikujeme je v tištěné i elektronické podobě.
Probíhající programy:
Publikace:
Filmový archiv:
lokalita |
název filmu |
Ahníkov |
Zámek Ahníkov – interiéry (1981) |
|
Zámek Ahnníkov – exteriéry (1981) |
|
Ahníkov (1983) |
Albrechtice |
Obec Albrechtice (1980) |
Bílence |
Bílence a okolí (1982) |
Brány, Brančíky |
Obec Brány a okolí (1979) |
Břešťany, Břežánky |
Cesta povrchového dolu (1970) |
Bystřice u Kadaně, Čachovice |
Bystřice u Kadaně, Kostel v Čachovicích (1968) |
Dolní Jiřetín |
Obec Dolní Jiřetín (1979) |
Dřínov |
Obec Dřínov (1974) |
Duchcov |
Reinerova freska v Duchcově (1983) |
|
Jak se zachraňují fresky (1988) |
Holešice |
Obec Holešice a její obyvatelé (1977) |
|
Postup velkolomu na Holešice (1978) |
|
Umělecké památky Holešic (1979) |
Hořany |
Obec Hořany (1979) |
Chabařovice |
Místo: Chabařovice, čas: podvečer (1987) |
|
Zpráva z Chabařovicka (1989) |
Jezeří |
Zámecký park Jezeří (1981) |
Kopisty |
Kopisty (1968) |
|
Poslední dny Kopist (1982) |
|
Gotické fresky z Kopist (1982) |
Kralupy |
Kralupské památky (1976) |
Krbice |
Obec Krbice (1980) |
Kyjice |
Obec Kyjice (1978) |
Libkovice |
Libkovice (1989) |
Litoměřice – Důl Richard |
Bezedná hora (1989) |
Lom |
Rudý Lom (1984) |
Lužice |
Lužice (1969) |
Most |
Concerto per organo (1966) |
|
Jak stěhovati kostel (1967) |
|
Klášter minoritů – exteriéry (1968) |
|
Klášter minoritů – interiér (1968) |
|
Minoritský kostel – oltáře (1968) |
|
Minoritský kostela Tschöpperovy fresky (1968) |
|
Kostel a špitál sv. Ducha v Mostě (1968) |
|
Město pod Hněvínem (1969) |
|
Zánik a zrození města Mostu (1969) |
|
Piaristický kostel v Mostě (1969) |
|
Hnědé zlato (1971) |
|
Most bojující a vítězný (1973) |
|
Mostecká klenotnice (1973) |
|
Přesun kostela v Mostě – technologie přesunu (1975) |
|
Přesun kostela v Mostě – stavební příprava I., II. (1976) |
|
Těžba pod Starým Mostem (1976) |
|
Rozebírání morového sloupu (1976) |
|
Most 1970–1975 (1977) |
|
Lidské stopy v kameni (1986) |
|
Jak se stěhuje kostel (1988) |
Nové Sedlo |
Nové Sedlo (1969) |
Otovice |
Obec Otovice (1976) |
Prunéřov |
Památky ze zámku Prunéřova (1982) |
Přísečnice |
Horní město Přísečnice (1962) |
|
Dno jezera (1969) |
|
Kostel a fara v Přísečnici (1969) |
|
Přísečnické údolí (1969) |
Račice |
Obec Račice a okolí (1979) |
Radovesice |
Radovesická kotlina (1970) |
|
Dokud krajina žije (1972) |
Roudníky, Stránce, Židovice |
Restaurátoři na Mostecku (1966) |
Slatinice |
Slatinice (1968) |
Spořice |
Kostel ve Spořicích (1984) |
Stránce |
Obec Stránce (1967) |
Strupčice |
Socialistické Strupčice (1985) |
|
Historice Strupčic (1985) |
Škrle |
Škrle a okolí (1982) |
Třískolupy |
Třískolupy (1973) |
Tušimice |
Tušimice (1969) |
Újezd |
Obec Újezd a retenční nádrž (1978) |
Vernéřov |
Daň za světlo (1988) |
Vyklice |
Obec Vyklice (1977) |
Židovice |
Obec Židovice (1967) |
Žichlice |
Paměť v terénní nerovnosti (1988) |
Přednášky pro veřejnost:
min 1-2x ročně
Pronájmy:
Závěrem:
Mgr. Lucie Radová odpověděla na naše dotazy ohledně mosteckých kasáren, šířeji se zmínila o památkách v Žatci /Drehelův pivovar v Žatci byl největším pivovarem v Rakousko-Uhersku, prvním pivovarem, kde uvařili ležák, první pivovar vyvážející pivo do Ameriky, aj./, z čehož jsme pochopili, že se jedná o její srdeční záležitost, promluvila k výrobě dřevěných hraček-možné kulturní dědictví, zajímavé bylo, že vytypovat možnou kulturní památku může ze zákona každý, dokonce to ulehčuje NPÚ pozici, přislíbila nám vstup i odborný výklad v prostorách kostela Sv. Floriána ve Velkém Březně, dozvěděli jsme se, že dr. Šerák připravuje Atlas litiny-kříže apod., dostalo se řeči na stanovení vstupného do památek.
Zapsal: Jaroslav Huráb, foto: Milan Machovec