Třetí prosincová schůzka 20. 12. byla již naší tradiční předvánoční otevřenou klubovou schůzkou s účastí rodinných příslušníků. V posledních letech jsou na naši slavnostní předvánoční schůzku zvány i hostitelské rodiny, u nichž jsou ubytováni naši výměnní zahraniční studenti (inbounds). Tentokráte se k našim rodinám (Bezděkovi se synem, Houdkovi se synkem, Radovi s nejmladší dcerkou, Skalických s dcerou, Malinských s oběma synky, Kezlarovi, Javůrkovi, Sogelovi, Flanderovi, Václav Němec, paní Čevelová) připojili Babkovi a Moravcovi se „svými“ americkými dětmi Anny a Arturem. Ke zdůraznění slavnostního charakteru večera se místem konání schůzky již poněkolikáté stal i jiný hotel, než je sídlo našeho klubu v Trutnově - hotel Adam. V letošním roce se k roli organizátora a hlavního hostitele dobrovolně přihlásil přítel Petr Čermák, který právě letos v říjnu uvedl do provozu hotel Studánka v blízkosti Rychnova nad Kněžnou a mimořádnou předvánoční schůzku tak mohl spojit s představením svého nového působiště. Zcela stejným způsobem členům RC a jejich rodinám kdysi prezentoval hotel Aurum v Černém Dole. Pro větší vzdálenost do místa schůzky byla zajištěna společná doprava autobusem. Pouze několik členů se svými rodinami dojelo do Rychnova vlastním autem. Po příjezdu jsme se hned přesunuli do svátečně vánočně vyzdobeného velkého salonku, kde se po úvodním zahájení prezidentem RC ujal slova hostitel Petr Čermák. Stručně nás seznámil s problémy, které musel překonávat při zprovozňování nového hotelu Studánka. Jeho umístění v krásném přírodním prostředí, které bylo využíváno k lázeňským a rekreačním účelům již od 17. století a jeho komplexní vybavenost (vč. menšího přírodního amfiteátru) z hotelu činí nejen kvalitní ubytovací zařízení, ale i lázeňský a rekreační komplex. Po zahajovacím slavnostním přípitku nám Petr Čermák představil svého šéfkuchaře, jemuž dal slovo k popisu slavnostního menu. Po skvělé večeři následovala prohlídka hotelu Studánka v doprovodu jeho ředitele - Petra Čermáka. Naši mimořádnou pozornost vyvolaly zajímavé artefekty z vamberské krajky na chodbách hotelu. Velmi působivý byl i tzv. prezidentský apartmán s gigantickou koupelnou a velmi zajímavými historickými doplňky. Novostí se blýskalo wellness a lázeňské centrum, bazén s protiproudem, solární jeskyně, fitness, sauna a další lázeňská zařízení.
Správce našeho klubu Petr Sogel s manželkou již v prvních letech existence našeho RC zavedli na předvánoční slavnostní schůzky milou tradici vzájemného předávání dárků. Tím, že každý příchozí přinese zabalený dárek, obdrží číslo a po slavnostní večeři vždy následuje anonymní přidělování dárků. Mladším dětem rodiče přinesou i některé přesně adresované balíčky, aby nedocházelo k předávání nevhodných dospěláckých dárků. (Ani mimořádně kvalitní lahvička vína obdarované dítě mladšího školního věku prostě nenadchne!!) Tím je zajištěno, že jsou naprosto všichni obdarovaní spokojeni. Předání vhodných dárků proběhlo i v hotelu Studánka, takže i ti zcela nejmladší, kteří se zatím ještě nenadchnou perfektním přístrojovým vybavením nového hotelu, byli spokojeni a nadšeni ze skutečnosti, že si je ještě před Štědrým večerem nějaké drobné dárky našly.
Po rozloučení a našem velkém poděkování Petru Čermákovi za krásně připravený předvánoční večer již následovala cesta domů. Při ní čekalo autobusem přepravovanou většinu účastníků 5 km před Trutnovem nemilé překvapení. Zkrácená trasa (přes Hajnici), kterou zvolil řidič autobusu, se s ohledem na aktuální počasí v podhůří Krkonoš ukázala jako neadekvátní řešení. Namrzlá poměrně úzká silnice s vrstvou čerstvě napadaného sněhu způsobila těsně před námi vyjetí osobního auta částečně mimo vozovku. Tím došlo k neprůjezdnosti pro náš autobus. Otočení, nebo objetí havárie nepřicházelo v úvahu. Nezbývalo než vyčkat, až se na místo dostaví vyprošťovací vozidlo, které vytáhne osobní auto z příkopu, a nám umožní dojet do Trutnova. Vzhledem k tomu, že k náhlé tvorbě ledovky došlo na mnoha silnicích a naše situace nebyla vůbec ojedinělá, vyčkávali jsme na pomoc vyprošťovacího vozidla a odstranění překážky asi 40 minut. Jiná nehoda nás již naštěstí nepotkala, a tak jsme se asi 20 minut po půlnocí přece jen nakonec dostali domů.
