RC Písek Hotel Biograf
Gregorova 124, Písek, 397 01
Zápis z jednání RC Písek ze dne 11.3 2013 doplněný zápis
¨
Jednání zahájila z pověření Vojtěcha Skřivana Miroslava Žižková
Host : Juli studentka USA
Program:
Informace pro členy klubu:
Účast na konferenci v Brně - zaslat č. účtu J. Procházka – zajistí Žižková
Odznaky Rotary menší provedení 25 kusů – zajistí V. Skřivan
Předání přihlášek Š. Zabadalové – rodinná výměna – Barbora Peglyeová a Martin Doležal – doplněny podpisy a projednány další možnosti rodinné výměny. Zájem P. Cigánek a V. Reitinger – info pošle M. Žižková.
Info o možnostech rodinné výměny Turecko – P. Brůžek
Info M. Frišmanová o pobytu studenta J. Fořta – výborný report – je přiložen k zápisu.
Info M. Frišmanová – Juli společný odjezd na lyže Slovensko – schválen odjez do Prahy v pátek a společná cesta studentů –povoleno . ¨
Info Jiří Procházka – neuhrazeny prostředky fa Rivetec Albrechtice nad Vltavou a I. Svatoš Písek .
Info k platbě večeře.
Info o přednáškách studentů - výměna 2023 /14:
22. 2013 K. Karvánková, 29.4. 2013 K. Formánkova a 6.5. 2013 S.Tesková.
Info o odletu sl. Brůžkové a Šlechtové na konferenci Izrael - vlaječky RC
Info o nutnosti doplnit svoje údaje v údajích o členech klubu – opravy profilu na webu .
Info Z. Hádek o výstupu na Ostrý 1.5. 2013 – projednat v RC Klatovy
Diskuze – T. Hlaváček pomník ČB, politická kultura – debata v nedělním pořadu – Babiš - Bárta
Zapsala : Miroslava Žižková
Na základě požadavku vkládám k zápisu report studenta Jaroslava Fořta:
V Riviera Beach, 9. března 2013
JAROSLAV FOŘT, ROTARY KLUB PÍSEK OUTBOUND 2012/2013
REPORT KLUBU 2
Je to už nějaká doba, co jsem psal svůj první report, ve kterém jsem se zaměřil na popis toho, co se odehrálo po mém příletu, popisu prostředí, ve kterém žiji a aktivit, jimiž se tu zabývám (škola, sporty apod.). Mnoho, troufnu si říci i většina z toho, co jsem popsal v reportu číslo 1 se příliš nezměnilo. Stále bydlím ve stejné hostrodině, stále navštěvuji stejnou školu, samozřejmě i místo pobytu je stále stejné. Dnes bych namísto toho chtěl postihnout těch několik změn, které se udály, ale především bych dnes chtěl bilancovat. Bilancovat proto, že cítím (a čím více nad tím přemýšlím, tím více si to uvědomuji), že se můj rok výměny změnil. Tedy přesněji, jsem to já, kdo se změnil, změnil se úhel pohledu, jakým vidím svět kolem sebe a začnu-li svůj výměnný rok více analyzovat, uvědomím si, že jsem vlastně překonal všechny velké výzvy, před kterými jsem na začátku stál a dosáhl cílů, které jsem si stanovil. Cítím, jak se můj rok přehoupl do jakési pomyslné druhé poloviny (nehledě na to, že už jsou to více něž dva měsíce, kdy se do druhé poloviny přehoupl i doopravdy). Z první poloviny, kde musíte hodně budovat, zakládat vztahy s rodinou, Rotary, kamarády apod. do poloviny druhé, kde už je v zásadě dobudováno a je zde více prostoru na to užívat si toho, co jste již vybudovali….
Vzhledem k tomu, kolik se toho za tu dobu událo, je těžké vrátit se těch necelých 7 měsíců zpět v čase. Nicméně když to udělám, zjišťuji, že jsem si tehdy stanovil 4 základní oblasti, ve kterých bych chtěl uspět, něčeho v nich dosáhnout během svého roku výměny. Onu čtveřici tvoří škola, kamarádi, hostrodina a místní Rotary a nakonec zážitky, cestování apod. Pokusím se tedy zamyslet nad tím, jak si v těchto čtyřech výzvách stojím dnes, ve druhé polovině své výměny.
První z nich je škola. Mnoho výměnných studentů si volí méně obtížný rozvrh s cílem mít co možná nejvíce volného času. Na tom zcela určitě něco je, získáte více prostoru pro volnočasové aktivity, navazování kontaktů se spolužáky apod. a upřímně řečeno, prvních několik měsíců výměny tak či tak stojíte před tolika obtížnými situacemi, tak proč si dělat starosti se školou, když drtivé většině studentů nebudou výsledky za tento rok získané ve škole v jejich zemi započítány buďto vůbec nebo jen z části. I já se zamýšlím nad tím, jestli moje výsledky budou příští školní rok někoho zajímat. Když tady řeknu, že jako výměnný student s angličtinou jako třetím jazykem mám kombinovaný GPA za první semestr 3.57, budí to respekt, když to řeknu doma, nejsem si tím tak jistý….
Nicméně i přes to jsem rád, že jsem si tuhle snadnou cestu nevybral. Už dávno před tím, než jsem přiletěl, jsem se těšil na to, že si sestavím rozvrh z předmětů, které mě baví a zbavím se předmětů zcela jistě zajímavých a potřebných pro společnost, ale ne už tak moc pro mě jako je fyzika, chemie, biologie či hudební výchova…. To se mi podařilo, Marine Science, Law Studies, Business Ownership, US Government či Debate mi zní mnohem lépe. Potom je tu možnost zvolit si úroveň obtížnosti předmětu. Já jsem si zvolil všechny předměty v úrovni Honors, tedy druhé nejvyšší (teď už bych si klidně mohl vzít úroveň AP, ale na začátku roku jsem na to nebyl jazykově připraven a teď už si nechci měnit rozvrh). Navíc, když si zvolíte vysokou úroveň předmětů, máte jistotu, že nebudete sedět ve třídě buďto se spodinou společnosti (nechci znít nijak povýšeně, ale v systému středních škol, kde sedí akademická elita a drogové gangy pod jednou střechou, myslím doslova, se to prostě děje) nebo s dětmi o 3 roky mladšími, přičemž ani jedno z toho nechcete…
Můj cíl na začátku roku byl zařadit se se svými výsledky (i přes značnou jazykovou nevýhodu, zejména na začátku roku) mezi nejlepší studenty ve třídě a mít přitom stále dostatek volného času. Toho se mi podařilo dosáhnout někdy koncem října. Mám velmi uspokojivé výsledky ve všech předmětech stejně tak jako v debatních soutěžích. Rovněž bych do sekce škola zařadil sporty, ve kterých jsem závodil nebo v současné době závodím za školu. Po úspěšném završení plavecké sezony začátkem listopadu jsem začal s lacrossem a po Vánocích přešel na atletiku (běh), čemuž se věnuji v současné době.
Další velkou výzvou bylo udělat si co možná nejvíce kamarádů. Docela obyčejná věc, ale když přijdete do školy, kde se vesměs všichni znají, jenom vy neznáte nikoho, začnete si mnohem více vážit toho, co pro vás dříve bylo samozřejmé. Třeba toho, že přijdete do třídy a lidé s vámi začnou normálně mluvit, prostě se zeptají, co jste dělali o víkendu a tak, vedete normální přátelskou konverzaci, zasmějete se, …. Jak samozřejmé, že? Trvalo mi více než měsíc, než jsem se na tuhle úroveň dostal, z větší části zkrátka proto, že americký školní systém prostě navazování přátelství během výuky moc nenapomáhá. Systém, kdy přijdete do třídy, každý sedí sám ve vlastní lavici, nikdo nemluví, začne hodina, skončí hodina, všichni se zvednou a každý se rozejde jiným směrem, protože každý má další hodinu jiný předmět v úplně jiné třídě, zpravidla na opačném konci obrovského školního areálu, na jehož přechod máte pouhých 5 minut, takže po tom, co „přeletíte“ z jedné třídy do druhé, tak tak chytáte zvonek a začíná další hodina, žádný prostor pro navázání konverzace….
Po tom, co si vytvoříte síť kamarádů napříč všemi třídami, takže si už nepřipadáte „vyloučený ze společnosti“, je na čase posunout se na další úroveň a tou je najít si skutečné kamarády, se kterými budete trávit volný čas po škole či o víkendech. Nehledě na to, že to je samo o sobě velmi obtížné, narážel jsem na několik problémů. Tak například, zvláště prvních několik měsíců pro vás Rotary či hostrodina připraví celou řadu zajímavých aktivit, kterých se samozřejmě chcete zúčastnit, ale druhá strana mince je, že to spolehlivě naplní všechny vaše víkendy, což v době kdy vaše všední dny spolehlivě zaplní práce do školy a tréninky plavání naprosto vylučuje trávení času s přáteli mimo školu. Další problém, který na rozdíl od toho prvního přetrvává do současnosti, je vzdálenost mezi mým bydlištěm a mou školou. Asi 20 minut cesty autem a samozřejmě žádná veřejná doprava. Nic hrozného, pokud ovšem máte k dispozici auto, což samozřejmě jako výměnný student nemáte. To neznamená, že by kamarádi, většina z nichž mají vlastní auto nemohli za vámi přijet, ale i tak máte problém, protože veškerý „život“ se odehrává v blízkosti školy, ve čtvrtích, kde bydlí většina lidí ze školy. Většinou vás může hostrodina svézt, ale těžko vás někdo vyzvedne v jednu hodinu ráno. Na druhou stranu občas můžu u někoho přespat a rodina mě vyzvedne ráno nebo zaplatí za taxi zpět domů. Navíc, nikdo z mých kamarádů se nemůže pochlubit domem tak blízko pláže, takže pozvat spolužáky k sobě domů není zase až takový problém.
Mnoho z mých přátel pochází ze sportovních týmů, ať už z plavání, lacrossu nebo běhu. Ti se často stanou lepšími přáteli, než lidé ze třídy. Někdy to může působit legračně, jak to s navazováním přátelství v týmu funguje. Vzpomínám si na svůj první trénink v běžeckém týmu. „Ahoj, já jsem…“. „Hmm, ahoj.“ Nikoho zkrátka moc nezajímáte. Po tom, co bez problémů uběhnete skoro 5 mil s jedním z nejlepších běžců v týmu, vaše pozice se zásadně mění – „Jak že si říkal, že se to jmenuješ?“.
Zcela speciální skupinou jsou přátelství s výměnnými studenty, ať už Rotary či nikoliv. Je těžké to popsat, mám dost dobrých přátel mezi lidmi ve škole, ale přátelství mezi výměnnými studenty, to je prostě něco úplně jiného, asi zkrátka proto, že máme mezi sebou tolik společného.
Třetím okruhem stanovených cílů jsou dobré vztahy s hostrodinou a místním Rotary (klubem, distriktem a multidistriktem). Co se týká rodiny, tam se v zásadě nic nezměnilo od doby, kdy jsem jí a vztahy s ní poměrně podrobně popsal v prvním reportu. Takže jen zopakuji, že vztahy s rodinou jsou opravdu velmi dobré a jsem rád, že jsem stále tady. Zajímavé je vzpomínat na období kolem Vánoc či Díkuvzdání (22. 11.), kdy jsem si skoro až připadal, jako bych trávil Vánoce s vlastní rodinou. Samozřejmě se to nikdy nemůže vyrovnat opravdovým svátkům s vlastní rodinou, ale chci tím říct, že mě široká rodina přijala velmi vřele a Vánoce pro mě byly opravdu velmi příjemným obdobím. Podle plánu bych měl změnit rodinu po skončení školního roku, což bude v mém případě (jelikož jsem maturitní ročník) polovina května.
Co se týká Rotary klubu, tady je trochu problém. Ten problém má mnoho příčin. V distriktu 6930 není podpora Rotary výměnného programu tak velká jako v jiných distriktech na Floridě a tak i hledání klubů, které by byly ochotny hostit výměnného studenta je obtížné. To je důvod, proč je můj klub vzdálený asi 40 minut cesty autem od mého bydliště a o dalších 10-15 minut od mé školy. A to je zase důvod, proč jsem zatím byl na svém klubu jen dvakrát. Rád bych se tam „ukázal“ třeba jednou dvakrát do měsíce, ale to nezáleží příliš na mně, jako spíše na tom, kdo mě tam odveze a zase přiveze zpátky, a to je problém. Klub se schází, tak jako většina místních klubů, v poledne, takže se musím na zbytek dne omluvit ze školy a potom si vše doplnit, což mi přidělává práci navíc, ale hlavně jsou tou dobou všichni v práci a většinou není, kdo by mě odvezl. Nicméně když už se na schůzi klubu dostanu, vše probíhá výborně, 27. ledna jsem měl úspěšnou prezentaci o sobě, své rodině, svém městě, svém Rotary klubu (součástí bylo předání vlajky píseckého Rotary klubu prezidentovi Palm Beach Rotary klubu) a České Republice. Nedá se říci, že bych kapesné od klubu dostával vždy zrovna pravidelně a včas (v den mé prezentace jsem dostal najednou peníze za listopad-únor), ale po tom, co jsem klub opět navštívil se komunikace výrazně zlepšila a pracuji na tom, abych se mohl dostavit na některou z příštích schůzí.
Za distrikt jsou to potom 3 lidé, kteří toho pro mě udělali a stále dělají tolik, že pravděpodobně nikdy nebudu mít příležitost jim za to dostatečně poděkovat…
Čtvrtým a tak trochu doplňkovým okruhem jsou zážitky a cestování. Od posledního reportu bych nejprve zmínil dva výlety, oba organizované multidistriktem Florida. První z nich je Seacamp, který se konal 24.-27. ledna. Pro všech 76 výměnných studentů byl připraven čtyřdenní zábavně naučný program zaměřený na korálové útesy v ohrožení globálních změn klimatu. Zábavně podaná teorie se mísila s hodinami šnorchlování na nedalekém korálovém útesu, což byl pro všechny velký zážitek. Navíc jsme si užívali několikadenního pobytu v místě zvaném Florida Keys, což je drobné souostroví na samém jižním cípu jak Floridy, tak i celých Spojených Států. Ovšem největším dárkem pro všechny bylo být pohromadě s ostatními výměnnými studenty, poprvé od orientation meetingu v srpnu loňského roku.
Další velkou akcí byl výlet do Disney Worldu v Orlandu, letos poprvé pořádaném souběžně se Severoamerickou konferencí Rotary výměny mládeže. To způsobilo, že kromě 76 studentů z Floridy se celá akce rozrostla na celkem 156 Rotary výměnných studentů, jelikož zástupci Rotary z některých států USA či Kanady s sebou přivezli studenty ze svých distriktů. Mohu myslím bez nadsázky říci, že jsem tam strávil možná vůbec nejlepší čtyři dny z celé své výměny.
Dále bych rád krátce zmínil nejzajímavější z „místních“ aktivit, jako například surfování, večerní projížďky na kajaku, samozřejmě rybaření (chytání žraloků mám slíbené v příštích týdnech) nebo například návštěvu nedaleko se konajícícho národního golfového turnaje, kde jsem měl možnost vidět hvězdy světového golfu jako např. Tigera Woodse.
Závěrem bych řekl, že ve třech čtvrtinách své výměny a po bilancování stanovených cílů a toho, co jsem dosáhl, jsem spokojený a šťastný. I přes mnoho problémů a nepříjemných situací, které během mé výměny vyvstaly to bylo dost možná nejlepších sedm měsíců v mém životě a pevně věřím, že ty zbývající čtyři budou minimálně stejně tak dobré.
Úplným závěrem bych pak chtěl poděkovat všem lidem, kteří se zasloužili o to, že jsem dostal tu příležitost být tady. Jsou to oba moji rodiče, Rotary Klub Písek (zvláštní dík patří pí Mirce Žižkové a Martě Frišmanové) a distrikt 2240 (zvláštní dík p. Mirku Barákovi).
