RC Trutnov - setkání (15. 1. 2018, 18:00 - 21:00)

Pravidelné setkání

Přednáška

Ing. Josef Lazárek: Perspektivy těžby uranu v ČR a ve světě

Program

Zápis ze schůzky členů RC Trutnov

konané dne 15. 1. 2018 v restauraci hotelu Patria za účasti 8 členů.

Přítomní členové:  Richard Ferkl, Vašek Flandera, Richard Houdek, Robert Hradecký,  Karel Javůrek, Jirka Malinský, Karel Rada, Petr Sogel

   Omluveni:  Honza Doubek,  Jarda Kužel, Vašek Němec,

   Hosté: Ing. Josef Lazárek

                Druhá lednová schůzka našeho Rotary klubu se tentokrát uskutečnila v restauraci hotelu Patria, neboť obvyklé místo schůzek v samostatném salonku bylo v hotelu rezervováno na několikadenní školící akci. Hostem klubu byl Ing. Josef Lazárek, který si pro nás připravil přednášku o jaderné energetice a surovinových zdrojích v ČR a ve světě. Tento host pracuje jako výrobní náměstek ředitele odštěpného závodu GEAM Dolní Rožínka v rámci státního podniku DIAMO.

                V úvodu schůzky podal Robert Hradecký informaci o příjezdu australské studentky Elizy Richardson, kterou od příletu přes Londýn, Varšavu a Prahu 20. ledna bude hostit Robertova rodina. Pokladník RC vyzval přítomné členy k úhradě pravidelných čtvrtletních příspěvků, které na toto období zatím uhradili pouze správce a sekretář RC. Sekretář Rotary klubu seznámil členy s obsahem posledního listu guvernéra Distriktu 2240, který přeposlal do e-mailové pošty členů RC. Upozornil na genderovou studii RI, podle níž z 217 zemí, v nichž jsou Rotary kluby, je pouze 12 zemí, v nichž je menší procentní zastoupení žen v Rotary klubech, než v ČR, kde je žen pouze 13,6 %. Kupodivu jsou na tom s  podílem žen v klubech ještě hůře v Německu, Švýcarsku, Walesu, Luxembursku, Monacu či v Japonsku. Na Slovensku je v RC žen jen o trochu více (13,97 %), než v ČR. Na rozdíl od většiny klubů v našem distriktu má náš Rotary klub v pořádku zapsání nového představenstva klubu pro rok 2018-19 do členských databází na weby RI a Distriktu 2240. Po této úvodní části následovala večeře, v níž hlavní chod tvořila kotleta s grilovanou zeleninou a opečenými bramborami. Jako desert jsme dostali tradiční štrúdl se šlehačkou.

Po této úvodní části schůzky následovala přednáška našeho hosta. Z ní jsme se dověděli, že největšími spotřebiteli uranu v reaktorech jsou USA, vyspělé země EU (nejvíce Francie) a dále Japonsko, Jižní Korea a Rusko. Největší spotřebitelé přitom nedisponují zásobami a těžbou uranu, která by kryla jejich potřebu. Celkový deficit produkce uranu versus potřeba je přibližně 10 tis. tun uranu ročně. Cca 14 % celosvětové potřeby elektrické energie je vyráběno v jaderných elektrárnách. 450 reaktorů, které jsou ve světě v současné době v provozu, pracuje s celkovým výkonem 390 GWe. V současné době je kolem 50 dalších reaktorů ve výstavbě. Další reaktory je plánováno vybudovat v nejbližších letech a tím kapacita jaderných reaktorů vzroste na výkon přes 500 GWe kolem roku 2025. Očekávané požadavky na dodávky jaderného paliva a možnost vykrytí při realizovaném rozvoji jaderné energetiky ve světě činí kolem 100 tis. tun roční potřeby kolem roku 2025 a 150 tis. tun kolem roku 2050. V současné době je celosvětově těženo do 60 tis. tun uranu ročně, když reaktorová potřeba je o 10 tis. tun vyšší. Tento rozdíl je v současnosti kryt delaborizací jaderných zbraní a větším využitím skladovaných zásob uranu. V České republice je v jaderných reaktorech – jaderné elektrárny Temelín a Dukovany, vyráběno přes 30 % z celkově vyrobené elektrické energie. Uranový průmysl byl u nás od 50-tých do konce 80-tých let minulého století v rozvoji. Rokem 1990 začíná výrazný pokles těžby uranu. Jediným do dubna 2017 těženým ložiskem uranu v České republice bylo ložisko Rožná. Na tomto ložisku bylo od počátku těžby v roce 1957 vytěženo cca 20 milionů tun uranové rudy s průměrným obsahem 1,1 kg U na tunu rudy. Celkem tudíž bylo vytěženo na tomto ložisku více než 20 tis. tun uranu. V současné době již těžba uranové rudy neprobíhá, ale menší množství uranu se ještě stále získává při rozsáhlých sanačních pracech na všech uzavřených dolech. Tento objem těženého uranu samozřejmě nepokrývá potřeby české jaderné energetiky. Při rozvoji české jaderné energetiky, dostavbou JE Temelín a případně JE Dukovany, poroste nejen výkon jaderných elektráren, ale zároveň i jejich potřeba paliva. Na štěstí Česká republika disponuje vyhledanými a prozkoumanými zásobami uranu, které jsou schopny plně pokrýt potřeby české jaderné energetiky na příštích 50 let. Ložisko Rožná je po své 60-leté historii již prakticky vyčerpané a je proto nutné do budoucna zvažovat a případně realizovat otvírku a těžbu na jiných lokalitách. Jedna z nich je ložisko Brzkov – Horní Věžnice a případně Polná. Na tomto ložisku, intenzivně zkoumaném v 80. letech minulého století, činí objem těžitelných zásob více než 2 mil. tun rudy, což představuje při známých obsazích více než 3 tis. tun uranu. Ložisko Rožná bylo uvedeno v roce 1957 do těžby s předpokládanými geologickými zásobami menšími jak 700 tun uranu a přesto zde bylo vytěženo více než 20 tis. tun uranu. Ložisko Brzkov je prozkoumáno pouze do hloubkové úrovně 300 m. Zásoby zde budou jistě s hloubkou narůstat. Největším možným zdrojem uranu je oblast severočeské křídové tabule, kde byla do poloviny 90. let intenzivně těžena ložiska Hamr (hlubinným způsobem) a Stráž pod Ralskem (loužením in situ). Hlubinný důl je v oblasti Hamru zcela zlikvidován a v oblasti chemické těžby probíhá rozsáhlá sanace horninového prostředí. Tato oblast severočeské křídové tabule disponuje ještě zásobami uranu větším než 100 tis. tun. Svým objemem zásob uranu je tato lokalita mimořádná i z hlediska evropského. Je otázkou vývoje a výzkumu nových technologií těžby a zpracování uranu, které lze na tomto vysokokapacitním ložisku uplatnit a které budou maximálně šetrné k životnímu prostředí. Závěr: Česká republika disponuje dostatečnými zásobami uranu k pokrytí potřeb jaderné energetiky České republiky, ale stav potřebné a nutné legislativy není v současné době na takové úrovni, aby byla umožněna příprava uvedených lokalit k doprůzkumu a k následné těžbě. Z celosvětového hlediska jsou nejvýznamnějšími zdroji uranové rudy Austrálie, Kanada, Kazachstan a některé africké lokality, které si pro své budoucí energetické potřeby připravuje Čína.

V závěru své mimořádně zajímavé a velmi obsažné odborné přednášky dospěl přednášející i na zdroje dalších významných nerostných surovin, které se mohou v naší republice těžit. Z jeho odborného pohledu vyplynulo, že vydatně medializovaná kauza těžby lithia byla v poslední době především velmi zpolitizovaná.