Oblastní muzeum a galerie v Mostě
Čsl. armády 1360/35, Most, 434 01
Exposé Edvarda D. Beneše - regionální žurnalista
Úvodem Milan Machovec představil hosta, který řekl, že pochází z prostředí, kde neměli vztah k novinařině. Proto se začal podepisovat s písmenem „D“ mezi jmény, což značí jako DRUHÝ Beneš. Host má původní povolání elektromechanik rozvodných zařízení, v médiích působí třicet let, první články publikoval v roce 1990 pro občasník Josefa Kudličky Noviny Litvínovska a Sdružení sportovních klubů Litvínov, pak spolupracoval s týdeníkem Rozvoj, zde jako sportovní redaktor, pak přešel do bulvárního deníku Šíp a posléze se zase navrátil do Deníku Mostecka.
V roce 2012 vedl okresní redakci týdeníku 5+2 dny v Mostě. V roce 2014 se stal šéfredaktorem Mosteckého deníku. Dnes je editorem krajských týdeníků a redaktor celostátní sekce Magazíny moto-sport a věda a technika.
Je také zajímavé, že spoluzakládal Severočeský letecký archiv Most sídlící v areálu kremace v Mostě (viz foto). Pořádá Dny veteránů a má kontakty na veterány v Evropě.
Na dotazy odpověděl vzpomínkou na první digitální foťák (viz foto). Umělá inteligence umí to, že po zapsání článku nabídne 100 titulků nebo 10 titulků bulvárního charakteru…
K dotazu Machovce - dnes je jediným posuzovatelem úspěšnosti novináře sledovanost či čtenost toho, co napíše. Úspěšný novinář doplňuje články nejlépe videem, což přinese další dvě reklamy navíc. Sám píše 4 články týdně. Navíc týdně píše kvíz, uvedl se totiž kvízem „poznáváte osobní auta, co jsme potkávali v dobách dřívějších“, který měl sledovanost 790.000 lidí. Tak mu kvízy zůstaly. K dotazu Kašpara uvedl, že obsahově je papírová forma novin totožná s mediální formou vyhledatelnou na netu.
K dotazu Machovce uvedl, že by mohl přispět k publikování článku pro RCM, nejlépe s lokální tématikou Mostecka.
K dotazu Kašpara uvedl, že potřeboval zpočátku spolupracovat s ajťáky, kteří jej poučí o nových věcech, které má jako redaktor užívat.
Na dotaz Junga uvedl, že si rád přečte časopis Téma, k cenzuře proti dezinformacím uvedl, že probíhá autocenzura, ale jistě nějakého korektora média mají, on o něm neví. Sám si užívá toho, že máme svobodu a píše si, co chce. K tomu, že za dřívějšího systému se psalo o úspěších budování socializmu, a tedy veskrze pozitivní zprávy, zatímco dnes je to naopak, uvedl, že je to dané dobou, která si to žádá. Dřívěji měly tištěné regionální noviny 4500 výtisků a dnes je to vše na netu, tak tištěná podoba novin brzo zanikne. Potvrdil Sieber – na druhou stranu lidi jsou těmi negativy již přesyceni.
Na dotaz Kašpara, zdali je konkurence pro něj jako redaktora místní HOMÉR, odpověděl, že nyní nikoliv, ale Homéra již dva roky nesleduje, ač se jedná o jedinou regionální platformu Mostecka. Dříve jim byl velkým konkurentem.
Dále Edvard D. Beneš ukázal archivní vydání deníků Rozvoj ze 70. let a dalších místních novin. Viděli jsme rovněž digitální foťák Olympus. K výstavním prostorům v suterénních prostorech Mezinárodního památníku obětem II. světové války v Mostě uvedl, že je zde trápí vysoká vlhkost, otevírali je k výročí náletů na Mostecko a především chemičku. Expozice přibližuje osudy lidí v Mostě a okolí v období 1938 - 1945, ať již jeho obyvatel nebo zavlečených válečných zajatců a nuceně nasazených. Tehdejší život zachycují fotografie, dokumenty, nálezy z bitev, modely bojové techniky a zmapované lidské osudy. Viděli jsme čtyři brožury „Občané Mostecka za II. Světové války v řadách všech armád na Východě a Západě“, je to o příbězích lidí, například letec Ivan Michal Hlavica skončil na šachtě coby čistič hajzlů aj. E. D. Beneš spravuje rovněž databáze padlých vojáků Mostecka v řadách Německa. Uvedl rovněž zajímavost, na dotaz Machovce - že při náletech na konci války zahynulo asi 1600 civilistů, že 1. – 12. 5. 1945 nebyly nálety, ale dále bylo i několik náletů denně. Standa Štýs přikyvuje, zažil je.
Na otázku Siebera, kolik bomb by mohlo být ještě v chemičce, odpověděl, že kolem 700 ks. Na otázku Machovce k nedávno likvidované bombě v chemičce uvedl, že se mu zdá, že se jednalo až moc o velké divadlo, protože z toho, co viděl za záběry oné bomby, mohl jen těžko kdo určit, že se jednalo o bombu se zpožďovačem, zvláště, když ji lžíce rypadla uvolnila ze země a potom nevybuchla, leda by měli dnešní pyrotechnici speciální skener, ale to v žádné zprávě nezaznamenal. Rovněž otřesy při budování betonového sarkofágu by se u tak nebezpečné bomby neměly vyskytovat, myslí se, že se jednalo o klasickou americkou bombu, nikoli anglickou se zpožďovačem.
Zapsal a fotil Jaroslav Huráb
