Správce projektu | Pardubice |
---|---|
Trvání | 1. 9. 2019 - 31. 12. 2020 |
Hodnota projektu | 1 110 240 CZK ~ 43 200 EUR |
V České republice se každý rok a narodí přibližně sto tisíc novorozenců. Asi 10% dětí z tohoto počtu se narodí předčasně. Zatímco pro donošené novorozence je automatická blízkost matky a ošetřování v systému rooming-in od okamžiku porodu, pro nedonošené novorozence je smutnou skutečností jejich oddělení od matky.
Tyto děti jsou uloženy do inkubátorů, mimo dosažitelnost matky i otce, na odděleních, kde je přístup rodičů přísně limitován. Takto je praktikována péče o nezralé novorozence v celé České republice i ve většině zemí celé Evropy.
Nepřítomnost rodičů a absence kontaktu rodičů s jejich dítětem je pro dítě i pro rodiče poškozující. V současné době přibývá poznatků o tom, že i nedonošené děti potřebují přítomnost rodičů, jejich péči, jejich doteky, jejich lásku. Přímý kontakt a blízkost rodiče u inkubátoru má velmi dobrý vliv na děti i rodiče. Existují velké rozdíly mezi nedonošenými a donošenými novorozenci. Ukazuje se, že nedonošení novorozenci na nepřítomnost rodičů mohou reagovat jiným způsobem, než donošení. Stres z odloučení může být pro nedonošeného novorozence přímo poškozující, a současně narušuje vývoj mozku, který vlivem předčasného ukončení těhotenství nebyl ještě dokončen. Předčasně narozené a osamocené dítě v inkubátoru prožívá stres, emoční nestabilitu, je vystaveno řadě bolestivých podnětů při vyšetřeních, nezbytných krevních odběrech. Uložením do inkubátoru, který je pro dítě nepřirozeným prostředím, ztrácí dítě možnost přímého kontaktu s matkou. Prostředí inkubátoru vyvolává v nedonošeném novorozenci pocit nejistoty, strachu. Tento stres může znesnadňovat poporodní adaptaci a může být příčinou celé řady komplikací
Unikátnost programu CCP podle prof. Lehtonen spočívá ve velmi rychlém sledu změn, ve využití metody přímého osobního mentoringu přímo u lůžka dítěte. Všechny změny současně absolvují všichni členové zdravotnického teamu (sestry i lékaři). Za 12 let od vytvoření programu Close Collaboration with Parents paní profesorka svůj systém péče zavedla na prakticky všech novorozeneckých JIP ve Finsku. Ověřila si tím možnost využití svých tréninkových metod i na cizích pracovištích.
Pozitivní vliv změn může potvrdit prof. Lehtonen a její team řadou výsledků. Vědecké práce této pracovní skupiny jsou celosvětově publikovány a mají velkou citovanost. Mezi nejvíce citované práce patří zjištění významně nižší incidence postnatálních depresí, pokles incidence novorozeneckých sepsí, zkrácení délky pobytu dětí v nemocnici. Děti jsou předávány rodičům, kteří dokonale rozumí jejich potřebám a přechod do domácí péče je plynulý, nevyvolává stres. Rodiče lépe akceptují své dítě i s jeho handicapy, které jsou následkem nedonošenosti. Díky těmto výsledkům je o účast v programu prof. Lehtonen celosvětově velký zájem. Absolvováním programu by se pardubické pracoviště stalo prvním v České republice i ve střední Evropě, kde by tyto změny byly zavedeny.
Unikátnost programu spočívá v „přeškolení“ veškerého ošetřovatelského i lékařského personálu na jinou kulturu péče o nedonošené dítě i jeho rodinu. Během 18 měsíčního programu je změněna mentalita všech zdravotnických profesionálů na JIP. Jakmile je tento cíl dosažen, každý nový pracovník JIP je již zaučen a trénován v těchto postupech. Tímto je zabezpečena trvalá udržitelnost programu, uchovávání a další předávání nově získaného know-how. Udržování nabytých dovedností již nevyžaduje další finanční náklady. Je předpoklad šíření nového systému péče na další pracoviště v rámci České republiky.