RC Trutnov - Regionální schůzka (23. 5. 2016, 14:30 - 21:30)

Přednáška

Sjíždění Labe na raftech

Program

Zápis ze schůzky členů RC Trutnov

konané dne 23. 5. 2016 na raftech na Labi a v restauraci Penzionu „Za vodou“ ve Dvoře Králové n.L. za účasti 8 členů.

Přítomní členové:  Jan Doubek s manželkou a vnukem, Vašek Flandera, Richard Houdek s manželkou a synem, Robert Hradecký s manželkou, dcerami a jejich kamarádkou, Karel Javůrek, Vašek Němec  s vnukem, Karel Rada, Petr Sogel s manželkou

Omluveni:    Richard Ferkl, Jarda Kužel,  Martin Veselý, Jirka  Malinský, Michal Šubrt ,

Naše zahraniční studentka:  Leanza Mayo

Hosté – náš čestný člen Marek Skalický + 3 rotariáni z Liberce: A.Petrof, M.Šubert, P.Sluka  + dítě

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

                Čtvrtá květnová schůzka RC byla zaměřena na sjezd Labe na raftu a v kánoi na úseku Dvůr Králové n.L. – Šporkův mlýn u Kuksu. Akci pro nás organizačně zajistil náš bývalý člen Marek Skalický se svou CK Klíč. Z místa srazu na parkovišti „U studny“ jsme vyrazili ve třech autech ve 14.40 hodin. Na parkovišti u Kauflandu v DK na nás již čekali tři liberečtí rotariáni, kteří jako jediní ze všech RC regionu pozitivně reagovali na naši nabídku zúčastnit se společné akce. Pak jsme se všichni přesunuli na místo tradičního raftového výjezdu na královédvorskou lokalitu „Hrubá luka“, kde na nás již čekal Marek Skalický s plavidly a bohatou nabídkou vodácké výstroje. Po převlečení jsme ještě počkali na obvyklý opožděný dojezd posledního posledního účastníka Karla Rady. Marek si neodpustil krátkou přednášku o nejefektivnějším  pádlování na raftu, která zaujala především nejmladší účastníky naší vodácké akce.

Po Markově přednášce následovalo stanovení jednotlivých posádek do čtyř raftů a jednoho dvojmístného člunu. K menšímu člunu se přihlásila jako obvykle posádka manželů Sogelových. U posádek početnějších raftů to už bylo poněkud komplikovanější, ale nakonec se Markovi podařilo akceptovat i požadavek na dívčí posádku tím, že se k ní sám připojil, jako nejzkušenější kormidelník. Naopak raft funkcionářů našeho klubu s presidentem, pokladníkem, sekretářem a jejich rodinnými příslušníky kormidloval sekretář jako svou zadáckou premieru. Raft s převažující vrchlabskou osádkou, tvořenou rodinou Honzy Doubka, zkušeně řídil příští president RC Vašek Flandera a „háčkovala“ mu maminka dcer Roberta Hradeckého. Raft s méně početnou libereckou posádkou doplnil právě přišedší Karel Rada. Skladba posádek jednotlivých člunů byla shledána provozuschopná a mohlo se přistoupit k nástupu do poměrně slušně tekoucího Labe. Strmý a kluzký břeh poněkud zaskočil manželku Honzy Doubka, která ještě před nástupem do raftu stihla okusit teplotu vodního toku. Důsledkem tohoto nechtěného testu byla kompletní výměna oděvu a po ní už mohly všechny lodě vystartovat, .

Užší koryto Labe zjišťovalo poměrně svižnou jízdu. Četné zákruty řeky občas hnaly čluny prudce proti kamenitému, stromy porostlému břehu, takže zkušení zadáci měli dost práce s úspěšným řízením raftů. Méně zkušenému kormidelníkovi z „bafuňářského“ raftu klubových funkcionářů se přitom podařilo tlumit veslem náraz do břehu tak, že dostal nejen příležitost poznat teplotu řeky na vlastní kůži, ale i vyzkoušet řízení posádky raftu z mělčiny Labe bez jeho osobní přítomnosti v plavidle. Jízdu komplikovaly občas i celé kmeny stromů, vyvrácených do řeky. Při některých změnách směru raftu docházelo k situacím, že se koryto řeky zdálo být snad až příliš úzké pro obě plavidla. Zkušeným zadákům se však vždy podařilo i míjení plavidel ukormidlovat. Zcela mimo dosah širokých člunů se drželi prozíravě na svém dvoumístném plavidle manželé Sogelovi. Ti se při plavbě s patřičným odstupem za posledním raftem mohli kochat v tichu krásami okolní přírody. Z řeky občas vystřelovaly divoké kachny, vysoko nad hladinou až mezi korunami stromů se očas mihla také volavka. Za necelou hodinku od startu jsme všichni dopluli k mělčině, na níž si tradičně děláme odpočinkovou přestávku. Ani tentikrát jsme tradici neporušili. Potravinový a nápojový „proviant“ na naši plavbu obětavě zajistila paní Hradecká, a tak na nás čekalo pouze nalámat z uschlých větví stromů příhodné kusy dřeva k rozdělání ohně. Presidentovy organizační pokyny prokázaly poslední službu jako papíry na podpal, sekretářův v Labi vykoupaný zapalovač rovněž splnil svou funkci, a tak se zakrátko mohlo na rozdělaném ohništi opékat odpovídající množství upravených párků z již mnohokrát osvědčeného uzenářství trutnovské fy Šrol.Budoucí president našeho klubu se ujal role hlavního zásobovače ohně, paní Houdková a Hradecká upravovaly párky v inprovizované pozemní kuchyni a ostatní účastníci využívali dovezené opékací dvoubodce CK Klíč k uspokojení svých gastronomických potřeb. Do opékání nad ohněm se zapojili i ti nejmenší. Nejmladší čtyřletý Liberečák udivoval svojí samostatností a umem prokazovaným při opékání krajíčku chleba na topinku. Na všechny se dostalo, něco párků zbylo řidiči CK i pro jeho čtyřnohého přítele.

 Po ekologické likvidaci ohně a doplnění tekutin jsme se znovu nalodili do člunů a pokračovali ve zdolávání posledních kilometrů naší cesty. Nadále nás provázelo teplé, skoro letní počasí, takže jsme neztratili dobrou náladu ani při přenášení plavidel kolem neprůjezdného jezu. Pohodová trasa končila u Šporkova mlýna před Kuksem. Tam se od nás oddělili řidiči, které odvezl Markův firemní mikrobus k ostatním zaparkovaným autům ve Dvoře Králové n. L. tak, abychom mohli všichni od Šporkova mlýna zase společně odjet. Zbylí dospělí mezi tím pomáhali Markovi vypouštět a balit naše dosavadní plavidla. Obě děvčata Hradeckých se mezi tím rozhodla zpestřit nucenou přestávku kulturním programem. Za podium si zvolily dlouhou úzkou lávku na vodní hladině, kde předváděly společně jakési taneční kreace. Nakonec se přece jen naplnila očekávání publika a jedna z nich, po ztrátě rovnováhy, dotančila až pod vodní hladinu. I toto, v pořadí již třetí vykoupání se obešlo bez zranění či újmy na zdraví.

Po zbalení raftů se vydal konvoj aut do restaurace u penzionu „Za vodou“ ve Dvoře Králové. Tam nám Vašek Flandera zajistil rezervací dlouhý stůl, u něhož jsme povečeřeli skvělý osmažený filet z cejna na restované zelenině s bramborem. To byla důstojná gastronomická tečka za zdařilou akcí. Na své si přišli i nejmladší účastníci, kteří ještě před večeří rádně prověřili prolézačky a další dětské atrakce v areálu penzionu. Do Trutnova jsme se vrátili krátce po 21. hodině.

Zapsal sekretář RC Trutnov – Karel Javůrek.