Prezident Valvoda – přivítání hosta, představení Rotary, RC Most i jeho jednotlivých členů a aktivit RC Most.
prof. Wokoun - vystudoval UJEP Brno, která dnes již není, po listopadu 89 byl členem odborné skupinym, která připravila a zavedla do programu univerzity obor regionalistika v kombinaci s ekonomikou a veřejnou správou. Z Brna se přesunuli se do Prahy na VŠE. Zde je obor dodnes a plně funguje. V průběhu let měl několik nabídek pro přechod do státní správy, vč. nám. ministra vnitra, ale nikdy nic nepřijal a zůstal ve vysokém školství. Dělal se svým týmem první návrhy předvstupních programů a kontroly operačních programů ex-ante, vč. prvního SROP. Řídil řadu týmů, které připravovaly nebo kontrolovaly operační programy nebo byl v čele těch, kteří konzultovali s odborníky, kteří pak na jednotlivých ministerstvech připravovali operační programy.
Kolem roku 2006 byli pracovníci, kteří na ministerstvech připravovali programy, ochotni se radit a inspirovat v akademické obci, po r. 2006 již řada ministerstev žila v přesvědčení, že vše již umí. Ale jak se ukazuje, je to špatné přesvědčení.
V poslední době se aktivity poradenství přesunuly z Prahy na mimopražské univerzity, zejména UJEP UL. OP VaVpI byl též předmětem kontroly ex-ante, kterou dělalo centrum konkurenceschopnosti, což je společný podnik UJEPu a VŠE (ICERO). Zde začala spolupráce prof. Wokouna s UJEP. Po odchodu prof. Ritschelové na ředitelku ČSÚ jej oslovili kolegové z UJEPu, kteří se vyděsili z toho, kdo další chtěl kandidovat. Kandidaturu nabízeli i prof. Hrabánkové z JčU, která odmítla a je dnes rektorkou JčU.
Stěžovatelé na neregulérnost výběrového řízení neuspěli, protože někdo podal přihlášku pozdě, a pak si stěžoval. Akademický senát trval na svém stanovisku a díky tomu i ostatní a volby tak byly jednoznačně prohlášeny za platné.
Na UJEP nastoupil proto, aby se s ní něco stalo, aby se posunula směrem k významnější regionální univerzitě. Některé fakulty jsou dobré, ale některé jsou stejně dobré již 20 let, aniž je znatelný pozitivní vývoj. Kampus je jen prostředek k dosažení cíle a nikoliv cíl sám. Univerzita má dost nemovitostí, ale předchozí rektoři většinou nevěděli, co s tím mají dělat. Chyběla koncepce.
UJEP má 900 zaměstnanců, 12 000 studentů. Kantoři jsou různí, bude se racionalizovat, nějaké propouštění být musí. Musí se zvýšit publikace, UJEP je předposlední v publikacích v ČR (horší je jen Hradec), uznatelné výstupy jsou ocenitelné pro školu, pracoviště i osobně pro každého autora.
Granty a výzkum bude hlavním úkolem, nutno zlepšit pozici UJEP, zlepšit i marketing a PR – již se s tím začalo, viz reklamy i na boxu Lukáše Konečného.
Snaha získat pro UJEP co nejlepší pozici podle nového zákona, který zatím ještě není a nikdo neví, co v něm vlastně konkrétně bude. Řada oborů by mohla i zaniknout, ale je snaha je udržet. UJEP má do r. 2014 akreditovány všechny obory jak Bc., tak Mgr.
UJEP má 7 fakult a jedno pracoviště (zdravotní studia). Slabinou je fakulta „výrobních technologií a managementu“, má málo studentů, je mladá. Liberecká univerzita je konkurentem, ale není komplexní, technické fakulty mají ale skvělé, na které UJEP nemá. Je snaha tuto fakultu posílit a udělat tak něco pro místní průmysl. O inženýry je v praxi zájem, ale studenti o toto studium potřebný zajem zatím nemají.
Zakládá se obor „veřejná správa“ a nová katedra právní, protože právníků učí na UJEP moc, ale nejsou provázaní, nemají mezi sebou náhrady a zástup. Dají se do jedné katedry, pár lidí odejde, ale bude to komplexnější a přehlednější. Něco podobného by se mělo udělat i s výukou jazyků a v centrální knihovně. Multifunkční centrum s knihovnou se již mělo stavět, ale firma Betonstav odstoupila, protože jsou v insolvenci. Druhá firma v pořadí je z Brna (UNISTAV), která by měla začít stavět v létě.
Budou se rekonstruovat 2 pavilony z VaVpI, kde je ale velká spoluúčast filosofické fakulty, snad by se to mělo začít příští rok. Dalším krokem je pavilon „A“, kam by měla jít fakulta ŽP a PřF. Napřed se ale celá porodnice zbourá a stavět se bude znova.
Diskuse:
Kašpar – existuje ještě Terplán? Jak se dělají regionální plány jednotlivých obcí, jak se navzájem propojují?
- Terplán byl privatizován v kupónové privatizaci, MMR tam mělo zlatou akcii, ale pak se to stihlo rozpadnout.
- praktici to byli dobří, ale část z nich zůstalo a rozprchlo se po různých organizacích v Praze.
- územní plány byly za socializmu dovedeny ad absurdum, pak Klaus vše zrušil, ale mají u nás tradici. Nesmí se však přehnat regulace, musí to být do značné míry volné.
- program rozvoje obce – strategické cíle, priority,
- územní plán, rozpracování toho prvního
- rozpočet – tam se vše předchozí má probrat a zajistit.
Jung – jak připravují střední školy studenty pro technické obory? Co v tom může UJEP udělat?
- Američané obdivovali před rokem 1989 naše průmyslovky i učiliště, o kterých se domnívali, že mají kvalitu college. Po revoluci se ale rozpadly a nahradilo se to různými pseudoobory. Učiliště bez maturity, ale pořádně, průmyslovky také pořádně a vše s jednotnou maturitou, aby bylo srovnání.
Kasal – školné může zkvalitnit školství?
- ne, zavedl bych ho jen jako motivační prvek, jinak na kvalitu to vliv nemá. Školné nenahradí státní příspěvek. Ani v USA není většina škol závislá jen na školném (Harward a spol. ano, většina škol je vždy státních)
Kašpar – těžko trávím bakaláře. Je to degradace vysokoškolského vzdělání.
- to je pravda, ve střední Evropě byla tradice pěti až šestiletých oborů Univerzit. EU to zavedlo, ale není to obecně dobré. Neví si s tím vůbec nikdo rady, ani ve veřejné správě. Byl to chybný krok, měli bychom se vrátit k těmto pětiletým oborům.
Hellmich – s kým má škola partnerské smlouvy?
- Prešovská univerzita – teď se oživuje spolupráce, jsou možnosti i v Kosovu (to je mi ale ne moc příjemné), ale funguje s Drážďanami, s jinými německými, slovenskými a polskými školami.
Valvoda – jak vidíte regionální rozvoj ÚK
- jsou tu nevýhody, ale i potenciál,
- je tu vysoká nezaměstnanost (nezaměstnatelnost)
- je tu řada slušných brownfieldů, dá se tu nově budovat, obyvatelstvo je zvyklé na průmysl, je tu ale méně vzdělaná pracovní síla, chtělo by to nějaké ty montovny, Praha by tyto podniky měla vyhnat, jako to udělali v Paříži. Pomohlo by to jí i regionům.
- ÚK je zvýhodněn, ale mohlo by to být ještě o něco víc, přímá podpora formou nevratných dotací je možná, ale šlo by to i otočit (obdobně jako Marshallův plán), půjčky podnikatelům se vracely – zvýhodněné úvěry se točí stále dokola, daňové prázdniny na dva-tři roky nebo reinvestovat daně.
Štýs – kvalita vyučujících je hodnocena podle předem známých bodů, díky tomu se práce dělá často jen pro práci, pro body. To je zcestné, kvalita výuky vlastně není moc hodnocena, nemají předem daný systém – přitom úkolem školy je především něco naučit studenty.
- vyučující dříve měli povinnost publikovat jednou za dva roky slušný článek ve slušném časopisu. Kvůli „lenochům“ se zavedly kvantifikované výstupy, aby se dalo hodnotit a při neplnění byla možnost je vyhodit.
Kašpar – na západě pendlují profesoři mezi školou a praxí, tam se prokáže jejich flexibilita a schopnosti.
Samek – měřit kvalitu školy uplatnitelností absolventů v praxi.
- to ale není vždy úplně perfektní, ne vždy to ukazuje, jak opravdu ta škola funguje, spíš to ukáže, o koho je zájem v praxi, a někdy to může být jen tím, že tito studenti neexistují. Právníků a různých doktorů bude nadbytek, techniků je v praxi nedostatek.
Na závěr poděkoval prezident Valvoda a rozloučil se. Předal panu prof. Wokounovi náš panoramatický pohled z Hněvína na Most ve dvou stoletích a vyjádřil přesvědčení, že se v budoucnu opět setkáme.
