Jaroslav Jančík - zážitky z cesty do Číny a obou Koreí
Jaroslav Jančík vystudoval bohemistiku a psychiatrii, předtím učil zahraniční studenty češtinu. Z této doby jej několik přátel pozvalo v září 2019 na návštěvu Číny s tím, že zde možná získají víza na návštěvu Severní Korei. To se jim podařilo. Prakticky získali jakousi doložku k pasu a procestovali KLDR i Jižní Koreu, takže navštívili demilitarizovanou zónu z obou stran. Je možné, jak vyplynulo z dotazů, že to právě korespondovalo s výročí založení Severní Korei, které bylo dne 9.září 1948 rozdělením Koreí po druhé světové válce. Tedy v době, kdy USA se SSSR zemi rozdělily 38 rovnoběžkou na dva samostatné státy a následně odtud stáhly své jednotky. Tento 23 milionový stát je veden věčným prezidentem Kim Ir-senem, který již nežije a Kim Čong-unem, který se stal předsedou rady v roce 2011 po studiu na západních školách. Zajímavostí pro nás bylo, že státními symboly jsou srp - kladivo a štětec. Štětec jako znak pro inteligenci. V KLDR je rozšířena víra – a fotografie z hory Pektosan to dosvědčují, že Kim-Ir-sen stvořil svět a Kim Čong-il může kontrolovat počasí/Wikipedie/. Kim-Čong-un ovládá evropské jazyky, absolvoval vojenskou univerzitu. Vyslechli jsme příběh Kim Ir-sena a okrajově se doslechli o válečném konfliktu 1950-1953 zvaném Korejská válka. Ve válce bylo zabito nebo pohřešováno 3,5 milionu vojáků i civilistů na obou stranách. Současné státní zřízení je ovládáno ideologií čučche, což je de facto dědičná diktatura. Proto se uvažuje o sestře Kim-Čong-una jako o budoucí dědičce.
Jaroslav Jančík dále uvedl, že Korejci s Číňany všeobecně platí za nejpilnější studenty na světě. V posledních deseti letech se čínští vystudovaní odborníci stále častěji vrací do Číny, kde jsou údajně lépe placeni. Se skupinou přiletěli do Pekingu, kde byla v té době Angela Merkelová. Ráno po přistání viděli na ulicích německé vlajky, cvičit důchodce, služby sbírat jednotlivé lístky podzimního spadaného listí v parcích. Pak přesedli do letadla a letěli směrem k KLDR. Po cestě byli odkloněni údajně pro uragán do Šenjanu, které má název jako bojová letadla Číny. Druhý den ráno v 03.00 hodin pokračovali letem do KLDR. Při odbavení si všimli asi desítky nákladních vozíků patřících třem severokorejcům, v nichž mohlo být převáženo jídlo. Letěli starým TU 104. Přilétli do Pjongjangu. Ubytováni v 6 ti hvězdičkovém hotelu, který se jim nezdál jako vězení. Viděli dominantu – nejvyšší cca 300 m vysokou, 25 let nedostavenou hotelu na světě, 60 metrů vysoký vítězný oblouk, celé město je nově vystaveno, ač bylo za války nazýváno východním Jeruzalémem. Ve městě viděl české tramvaje i autobusy. Okusil „nejzdravější“ jídlo na světě kimči, absolvoval 2 hodinové megapředstavení pro turisty na obrovském stadionu s 12 tisíci operátorů s barevnými deskami, z nich skládali obrazce. Navštívili demilitarizovanou zónu, navštívili nádraží Dorasan, odkud, kdyby k tomu byla politická vůle, by mohli jet vlakem přes ruskou transsibiřskou magistrálu až domů. Dokonce si zde můžete koupit lístek na cestu, ale nejde použít. Pak se vrátili zpět do Pekingu, přeletěli do Jižní Korei a viděli demilitarizovanou zónu z druhé strany i se 4 podzemními tunely i místem setkání Trump-Kim Čong-un. Poté se zmínil o obrovském zbrojním potenciálu i o doktríně označující USA za největšího nepřítele. Na otázky odpověděl, že Čína v té době dodávala do KLDR jídlo a ti nazpět drahé kovy. Čína nevydává uprchlé severní Korejce do KLDR. Zdá se mu, že Čína nechce, aby se obě země sjednotily, měla by totiž USA za hranicemi. Na zájezdu si v KLDR nemohl nic koupit, za peníze dostali jakési papírky, tak si koupil pohlednici. Pohlednici nemohl stejně nikam poslat.
