společná akce MC ost a RC Karlovy Vary
S problematikou záchrany bývalých lázeňských objektů nás seznámil Miroslav Perout. Nejdříve jsme navštívili Mattoniho Muzeum, kde je soustředěna řada historických dokumentů a dobových reálií, jako jsou fotografie, certifikáty ochranných známek, mapy, historické lahve nebo rukopisná kniha o rodině Mattoni, či trezor firmy Mattoni nebo litinová orlice či originální hodinový stroj z 16. Století z věže kostela v Radošově či originál sochy H. Mattoniho, když při silnici je dokonalá kopie z plastu, patinovaná k nepoznání od originálu.
Lázně Kyselka, dříve zvané Kysibl, se rozprostírá na jih od vlastní obce. Komplex bývalých lázní leží na pravém břehu řeky Ohře. Zde se jímaly dříve prameny Mattoniho minerálky, které si pronajal Heinrich/či Jindřich/ K. Mattoni a začal je stáčet do skleněných lahví. Ze zisku postavil kolonádu, kterou zastřešil Ottův pramen a v komlexu i Švýcarský dům, vodoléčebný ústav, hotely, restaurace, promenády, lanovou dráhu, kapli sv. Anny a budovy stáčírny nebo čtyři vily pro své děti na levém břehu Ohře. Do obce přivedl i železnici. Po válce zde byl uprchlický tábor pro sirotky z řecké občanské války a později dětská ozdravovna. Rozsah budov se neúdržbou zmenšoval až na sedm, z nichž tři byly ještě v plném provozu a takto šly do privatizace v režii Fondu národního majetku.
Dnes historické budovy včetně pozemků pod nimi spadají do majetku obecně prospěšné společnosti Lázně Kyselka. Soubor lázeňských budov je památkově chráněn.
Viděli jsme, že budovy jsou částečně zabezpečeny proti vstupu, minerální prameny vyvěrají v rumištích domů a proběhly práce, aby nezatékaly do základů.
V roce 2014 byl zprovozněn opravený bytový dům Stallburg, kde je devět startovacích bytů pro mladé rodiny. O rok později byl opraven po kompletní rekonstrukci Löschnerův pavilon, který v době svého vzniku sloužil jako provozní objekt pro stáčení minerálních vod a otevřelo se v něm Mattoni Muzeum věnované osobě H. Mattoniho a historii stáčení minerálních vod v Kyselce. Z přetížené silnice ubylo cca 15 kamionů denně díky obnově železniční vlečky.
Seznámili jsme se rovněž s problematikou odstraňování náletů na svazích nad lázněmi.
Do Ottova pavilonu jsme se pro nedostatek času a kluzký terén v dešti již nedostali.
O.p.s. Lázně Kyselka se v rámci svých finančních možností snaží citlivě přistupovat k obnově objektů, opravuje je postupně a používá co nejvíce originálních částí a používá techniku z doby výstavby.
U Mattoniho vily posloucháme o tristní historii privatizace. Nejdříve celý areál zakoupil včetně Mattoniho vily za 2,5 mil Kč pražský řemeslník Karel Franta, podporovaný dr. Fridrichem Beckerem z Německa. Ten po několika letech zmizel a byl údajně zatčen Interpolem pro finanční podvody v Brazílii. Firmu převzal jeho krajan Udo Markard, ale ten byl vzápětí v Německu odsouzen za několik trestných činů. Od něj koupil zpustlou Kyselku Samil Chalitujev z Dagestánu, ale zbankrotoval dříve, než mohl své záměry realizovat. Pak proběhlo exekuční řízení a prohlášení konkurzu. Novým majitelem se stala Revitalizační investiční společnost, která později participuje v současné veřejné obchodní společnosti Lázně Kyselka. Vila je v havarijním stavu kompletně vyklizena od dřevěných podlah v podlažích a krovu. Zabezpečena je pouze hezky renovovaná věž Mattoniho vily. A tak odjíždíme od Mattoniho vily s pocitem a smutným pohledem na ruiny staveb zde i blízkém okolí, které se již těžko dají do původního stavu.
Zapsal Jaroslav Huráb
