komentovaná prohlídka průzkumné štoly pod zámkem Jezeří
Kolega Jan Burda ve spolupráci s HBZS Most zajistili fárání do kontrolní štoly pod Krušnými horami pod zámkem Jezeří. Důvodem bylo to, že se ve štole blíží konec provozu monitorování prováděného ČSAV Praha. Jedná se o jednu z posledních návštěv tohoto místa, před likvidací štoly.
Ke štole jsme přijeli druhou odbočkou od lomu ČSA ze vsi Černice před malým silničním kabelovým mostem vlevo. Štola je 430 metrů dlouhá, je vybavena kolejí uprostřed s betonovými chodníčky vedle koleje. Dílo je vybaveno také umělohmotnými lutnami pro přívod vzduchu do chodby. Vzduch je nasáván zvenku a do chodby je vháněn ventilátorem. Chodba je dále vybavena zvláštním kanálem vel. 20x25 cm pro ukrytí pozorovacích energovodů a dále rourou průměru 80 mm jako přívod vody a dále sem vedou vzduchové hadice. Pro osvětlení jsou po 50 metrech důlní svítidla.
Chodba byla vybudována v roce 1980 vzhledem k problematickým podmínkám ostrohu části Krušných hor, na kterých zámek Jezeří stojí. Panovaly zde obavy, že by mohlo dojít k ohromnému sesuvu krušnohorských svahů do lomu ČSA, který by vedl i k zániku tohoto hnědouhelného dolu společně se zámkem. Na základě výsledků získaných v průběhu ražby a následných podrobných měření a inženýrsko-geologického mapování okolí došlo k upřesnění úložných poměrů, pročež byl ustanoven stabilitní ochranný pilíř eliminující nebezpečí nestability krušnohorských svahů a tím měl monitoring ve štole Jezeří své opodstatnění. Nivelační měření vertikálních pohybů ve štole Jezeří probíhá od roku 1985 a patří tak k nejdéle prováděným měřením v okolí lomu ČSA vůbec. V současné době jsou nivelační měření ve štole Jezeří začleněna do komplexní sítě monitoringu bočních svahů lomu ČSA. Cílem nivelačních měření ve štole Jezeří v nedávné době bylo ověřit případný vliv povrchové těžby hnědého uhlí v lomu ČSA na stabilitní poměry tektonicky porušeného krystalinika Krušných hor. Výsledky měření reflektují základní litologickou a strukturní odlišnost geologického prostředí, v němž je štola vyražena. Zároveň měření prokázala rozdílné trendy při jarních a podzimních měřeních. Právě náš kolega Jan Burda se touto problematikou dlouhodobě zaobírá.
Před vejitím do chodby jsme byli proškoleni z použití důlního sebezáchranného přístroje. Helmy a příruční baterie se světlem nám zapůjčili pracovníci HBZS. Chodbou se dalo pohodlně projít. Mezi kolejemi tekla mírně voda, vytékající z masivu hor. Chodba byla vyražena v malém stoupání a proto voda volně odtéká ven. V chodbě po levé straně při chůzi dovnitř je pět odboček, které sloužily k monitorovacím účelům. Na jedné z těchto odboček je patrný šikmý výnos uhelné sloje daný horotvorným pohybem při vzniku tělesa Krušných hor, které vznikly později než hnědouhelná sloj. Další odbočka dnes slouží pro záchyt vody jako rezervoár pro další použití vody. Na konci chodby je dvojice dveří oddělující dvě monitorovací komory s přístroji. Přenos dat odtud je dráty ven a venku jsou data odesílána z mobilní monitorovací buňky bezdrátově.
Děkujeme tímto kolegovi Burdovi a dvěma pracovníkům HBZS za naučnou prohlídku.
Zapsal a fotil Jaroslav Huráb
