Exposé prof. Jana Klápště, českého archeologa se zaměřením na archeologii středověku, zejména osídlení vesnické a městské, dnes na téma kostelík v Bedřichově Světci
Úvodem byl ředitelem muzea Michalem Soukupem přivítán a představen pan profesor PhDr. Jan Klápště, CSc., Ústav pro archeologii Filozofická fakulta Univerzita Karlova a byl domluven kratší neformální formát přednášky (odvoz přednášejícího).
V krátkosti kurikulum vitae: 1967-1972 FF UK Praha, obor prehistorie, od 1971 Archeologický ústav AV ČR, 1967-1972 účast na výzkumu města Mostu, autor či spoluautor více než stovky článků k otázkám transformace českých zemí ve 13. století, výzkumy v severočeské oblasti povrchové těžby uhlí shrnuty v monografii Paměť krajiny středověkého Mostecka (1994), a Archeologie středověkého domu v Mostě čp. 226 (2002), Proměna českých zemí ve středověku (2005), od 1996 spoluautor sborníku Ruralia, od 2009 víceprezident sdružení Ruralia, od 2003 člen Učené společnosti ČR, od 2005 dopisující člen Německého archeologického ústavu.
Na existenci nenápadného kostelíka Svatého Jakuba Většího v Bedřichově Světci upozornila Anežka Merhautová někdy kolem 1960 článkem charakterizujícím kostelík jako gotickou stavbu s románskými prvky. Později se mladá absolventka archeologie Heide Mannlová ve svém soupisu památek ČSR zmínila, že jde o stavbu románskou s gotickými přístavbami ze 14. století, kostelík ji zaujal a ve svých pracích se mu šířeji věnovala, za podpory profesora Václava Mencla.
Profesor Klápště nám rozdal vybrané obrazové přílohy (mám je u sebe k zapůjčení a vrácení panu profesorovi). V příloze č. 4 je vyfocen žalostný stav objektu z 60. let. Na příloze č. 5 je ručně nakreslen pohled od západní strany chrámového interiéru s pozdně románskými stavebními relikty jižního vstupního portálu, dále vstupu na emporu po schodišti v západní části a vstup na emporu severní chrámovou zdí. Vše pravděpodobně z počátku 13. století. Empora je nadzemní a přístupná galerie, otevřená do hlavního prostoru lodi kostela.
Jak bylo řečeno, objekt byl v žalostném stavu, díky iniciativně pátera Nižňanského byla okna zasklena. Okna jsou ve tvaru novogotickém a byly velké pře odborníků, zda by je nebylo třeba vyměnit za původnější románská okna. Díky nedostatku financí tak zůstala dodnes. K začlenění kostelíku do výstavby sídla nám pan profesor detailně vysvětlil pravděpodobný původ kostela, který odvozuje z roku 1238, kdy navštívil král Václav I Osek a podepsal několik zakládajících listin, kde byl podepsán ve svědečných řadách i pán z Ahně, zřejmě nešlechtic, zástupce pozemkové šlechty, která v této době expandovala do zemských řízení.
Výlučnost kostelíka v Bedřichově Světci je v tom, že je dodnes situován na výraznějším terénním pahorku velikosti 60 x 40 metrů, kostel vyplňuje východní část terénního tvaru se vstupem z východní strany, ale zajímavý z archeologického hlediska je jeho druhý vstup ze západní strany, kde bylo nějaké sídlo. Poté nás profesor uvedl do problematiky přeměn hradišť z 10. – 11. století ve hrady z 12. století. Tato změna probíhala postupně a Bedřichův Světec je výjimečným dokladem s historickou hodnotou právě tohoto přechodového stupně, kdy spojovacím článkem mezi hradištěm a hradem byly dvory, dvorce či kurie. Z tohoto důvodu se provedl v 70. letech archeologický průzkum západní části kostela. To dokladují přílohy 6 - 10, kde byly nalezeny dvě etapy jednoduchého šlechtického sídla. Nalezeny byly dvojice částečně zahloubených staveb uzavřených jednoduchým ohrazením, kde u severnějšího objektu se předpokládá vícepodlažní řešení opřené o masivní dřevěnou konstrukci z 2. třetiny 13. století. Ze závěru 13. století a začátku 14. století byly nalezeny další sousední dvě částečně zahloubené stavby, se stěnami lemovanými kamennou plentou. V příloze č. 11 jsou zobrazeny konkrétní nálezy: ostruhy, zlomky skla na pití, kostry lovené zvěře. Jak mohly vypadat stavby sídelní části a hospodářské části na západní straně zmíněné plochy ukazuje 3D kresbička přílohy č. 12. Na dalších přílohách jsou podobné kostelíčky z dob 13. století. V Hrabišicích Kojatech je románský kostelík podobného stylu s gotickými přístavbami, ve Třebušíně je kostelík s podobnou terénní situací, ukazující na stopy spojitosti šlechty s venkovským prostředím. Příloha 16, 17 ve Vroutku je půdorysně velmi podobný kostelík a ten má navíc kamennou mohutnou věž, která nebyla v kostelíčku v Bedřichově Světci pravděpodobně již realizována. Ani u těchto zmíněných staveb nebyla mohutná fortifikace (opevnění), ale jsou zde stejná komunikační schémata. Další přílohy ukazují podobné kostelíky v Ryzmburku a Prčicích.
Diskuze:
Kašpar: bydlelo se tam?, kdy nastala samostatnost kostela? Odpověď: nebydlelo, kostel coby kamenné útočiště odolal více než běžné chatrče ze dřeva a hlíny, kostel byla naděje, že obstojí požárům aj. živlům. Např. kostel v Kopistech byl dřevěný, to proto, že v okolí nebyl dostupný kámen.
Svoboda: románské stavby si běžně představujeme jako rotundu na Řípu, je to zde podobné? Odpověď: není, je to rozdílné, jednoduchá stavba s komunikačními vchody.
Machovec: dá se vybudování kostelíku v BS spojit s bohatnutím vlivem těžby stříbra? Odpověď: nedá, stříbro se těžilo později, finance sem přinesla služba panovníkovi.
Mansfeld: kolem kostelíku se pohřbívalo, našlo se tam něco? Odpověď ne, půda pohřebnictvím přeorána, zde jen zbytky z josefínských reforem
Jung: jak hodnotíte opravy vedené rotariány? Odpověď: velice kladně, každý krok k záchraně památek je úžasný, i koneckonců montáž a zasklení oken, tolik kritizovaný počin pátera Nižňanského, nebyl na úkor stavby, pokud jde o záchranu objektu, však okna lze vyměnit kdykoliv. Jung: čili termín konzervace památky zednickým způsobem J
Zapsal Jaroslav Huráb, fota Milan Machovec
